Okruh přes slovinské horské pasy

Trasa od Kranjské Gory vede po horské panoramatické silnice přes sedlo Vršič vede středem Julských Alp a jízda po ní patří k nejkrásnějším zážitkům v celém Slovinsku. Pokračovat budete údolím Soči, symbolu západní části Alp s křišťálově čistou vodou. Kousek odsud se nachází i panoramatická cesta pod jeden z nejvyšších vrcholů Julských Alp. Tesně pod ním pak můžete navštívit italské horské jezero Lago del Predil a vrátit se údolím zpět do Kranské Gory.

Mapa trasy dne

Směr trasy

Trasa začíná v Kranjske Goře, ale okruh se dá samozřejmě realizovat i v jakémkoliv dalším místem na trase. Kranjska Gora je horské a lyžařské centrum Slovinska. V městečku se můžete zastavit. Centrum Kranjské Gory si zachovalo svůj typický alpský ráz. Na náměstí nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie, jehož historie sahá až do středověku se často pořádají různé trhy. Mimo to je v centru k vidění i původní alpský statek, který je dnes upraven jako muzeum a můžete se zde seznámit s tradicemi a kulturou této alpské doliny. Více o Kranjské Goře zjistíte i v našem výletu do Kranjské Gory.

Následně projeďte Kranjskou Gorou podle směrovek na Bovec a vydejte se směrem do hor.

Jezero Jasna

Po necelých 2 km zaparkujte na parkovišti se závorami ležícím přímo u jezera (za 1 h parkování se platí 1,20 €). Odsud se vám otevře překrásná přírodní scenérie jezera Jasna. Na břehu jezera se nachází také socha „Zlatoroga“ – bronzového kozoroha představujícího mýtickou bytost se zlatými rohy. Jezero Jasna jsou ve skutečnosti dvě propojená umělá jezera na místních řekách, těsně pod nimi za silnicí se nachází malá vodní elektrárna.

V roce 2015 tu byla pro návštěvníky vytvořena pláž i turistické zázemí v podobě stánku s občerstvením či skokanskou věží. Koupání v jezeře je povoleno, nicméně do vody se příliš lidí kvůli nízké teplotě nehrne.

Vršič

Od jezera pokračujte dále po silnici na Vršič a Bovec. S autem vás čeká stoupání do 1.611 m. n. m. Cesta je náročná na pozornost, často se budete vyhýbat chodcům nebo cyklistům. Zatáčky na silnici jsou zpravidla vydlážděny kostkami. Na první zatáčku ve výšce 911 m. n. m. narazíte hned nedaleko od jezera jasna. Celkem vás pak až na sedlo čeká ještě 24 zatáček. Všechny jsou číslované a je u nich uvedena nadmořská výška.

Ruská kaple

Za zatáčkou č. 8 se po pravé straně nachází bezplatné parkoviště. Zde se na chvíli zastavte a navštivte místní zvláštní dřevěnou kapli nazývanou podle svých stavebníků Ruská. Vznikla v roce 1916 při stavbě silnice a je provedena v pravoslavném stylu.

Sedlo vršič

Od ruské kaple se autem vydejte dále do kopce. Postupně bude ubývat lesa a začnou se objevovat skály okolních vrcholů a výhledy. Poslední zatáčka před vrcholem nese číslo 24. V sedle se nachází menší parkoviště, zde zastavte. Vyplatí se totiž vyjít se podívat až na vyhlídky u horských chat.

Od parkoviště se se vydejte doleva, do kopce, směrem k Tičarovo chatě. Tu za několik desítek metrů minete a pokračujte do kopce k Poštarskemu domu (Poštovní bouda). Cesta vám zabere asi 15 min a vede do kopce po kamenité cestě. Vedle ní potkáte zbytky italské a jugoslávské strážnice z meziválečných dob, kdy tudy vedla hranice mezi Itálií a Jugoslávií. Ostatně také Poštovní bouda, kterou dnes spravuje turistický klub Pošty Slovinska a Telekomu, byla původně postavena jako ubytovna celníků a pohraniční stráže.

Na cestě vás čeká ještě jedna pozoruhodnost: ajdovsko dekle, neboli pohanská dívka.

Až vystoupáte k chatě chaty můžete chvíli posedět a pokochat se pohledem na okolní hory, případně se i občerstvit. Zpět k autu využijte stejnou cestu.

Pramen Soči

Od sedla pokračujte klesáním dolů, do údolí Soči. Těstě před koncem klesání, v zatáčce č. 49, odbočte doprava k prameni Soči. Na konci asfaltové úzké cesty se nachází Chata u pramene Soči a také menši parkoviště. Zde nechte své auto a dále pokračujte po svých. Cesta vede z velké části lesem a je poměrně náročná na stoupání a je kamenitá. v jednom úseku bude potřeba přidržet se i řetězu u skály, určitě proto nepodceňte svoji obuv.

Téměř na konci cesty se dostanete s leza ven a budete odměněni krásným výhledem do okolí i malým vodopádem a peřejemi. Na samém konci stezky naleznete průzračné skalní jezírko tyrkysové barvy, odkud řeka Soča pramení.

Řeka Soča

Od pramene Soči se vydejte dále po hlavní cestě směrem na Bovec. Cestou budete míjet vesničku Trenta, kde se nachází například alpské arboretum. Za vesničkou následuje stejnojmenné údolí, kde se můžete zastavit u tzv. Velkých koryt Soče.

Cesta k Velikým korytům vede z hlavní silnice mezi Trentou a Bovcem. Odbočka se nachází poblíž vesničky Soča a na ukazateli najdete směrovku na Velika korita a osadu Lepena. Za mostem se dejte doprava a asi po 300 metrech jízdy zastavte na stěrkovém parkovišti na břehu řeky.

Velika korita

Od parkoviště se vydejte po asfaltové zpět ve směru, odkud jste přijeli. Řeka Soča je v tomto místě mělká, podloží oblázkové a tedy vhodné ke koupání. I v parných letních měsících má ale voda v Soče jen něco přes 10°C. Do vody se zde dá i skákat, více než jinde ale platí pravidlo opatrnosti. Ročně si Soča vyžádá životy několika neopatrných turistů.

Od mostu, přes který jste přejeli pokračujte stále rovně a most nepřecházejte, zanedlouho sejdete z cesty pro auta a dostanete se na pěší stezku. Na několika místech stezky se dá sejít až k vodě, jinak ale voda teče sevřená do úzkých skalních stěn. Asi po 500 m. se pak dostanete k závěsnému mostu, odkud se otevírá nejhezčí výhled na koryta.

Pro cestu zpět k parkovišti bohužel neexistuje jiná vhodná alternativa, než se vrátit stejnou cestou.

Od Velikých koryt se vydejte dále směrem na Bovec. Na nejbližší křižovatce se pak držte směrem na Tarvisio a sedlo Predel.

Pevnost Kluže

Po kilometru máte možnost opět zastavit. Tentokrát láká k návštěvě vojenská pevnost Kluže. Tato významná kulturní památka Slovinska tyčící se na vrcholu 60 metrové soutěsky, kterou vyhloubila řeka Koritnica. Na tomto místě bývala obranná tvrz již za Římského impéria, později místo využili Benátčané a Habsburkové.

Pevnost sehrála významnou obrannou roli při nájezdech Turků, Napoleonovy armády i při útocích za první světové války.

Na konci 18. století byla pevnost Kluže zničena francouzskou armádou a nová pevnost byla postavena v roce 1882. V současnosti se můžete s pestrou historií této pevnosti seznámit ve zdejším muzeu, které disponuje rozsáhlou stálou expozicí. Primárně se zaměřuje na obě světové války, ale věnuje se také přírodním zajímavostem v okolí. Tato fortifikační stavba se může pochlubit také dochovaným vnitřním vybavením.

Panoramatická silnice na Mangart

Za vesnicí Log pod Mangartom, ležící nad pevností, za vysokým mostem přes Mangartský potok odbočte doprava na Mangartskou panoramatickou silnici.

Po asi kilometru od vjezdu je potřeba zaplatit poplatek 10 € za vjezd s vozidlem. Pokračujte do 11 km dlouhé silnici, kterou překonáte výškový rozdíl téměř 1.300 m až na Mangartské sedlo ležící ve výšce 2.055 m. Zde se nabízí překrásný výhled na slovinskou i italskou stranu Julských Alp a také na vrchol opodál stojící horu Mangart (2.678 m).

Po cestě na vrchol narazíte na několik hrubě ražených tunelů. Již samotná cesta po této nejkrásnější vysokohorské silnici ve Slovinsku je díky úchvatným výhledům zážitkem. Je také výzvou pro motoristy, cesta je úzká a vyžaduje obezřetnost.

Cesta zpět na křižovatku s hlavní silnicí je stejná. Odsud je to už jen kousek na horské sedlo Predel/Predil. To je velmi významným přechodem, neboť hranici na sever i na jih od sedla tvoří vysoké hory.

Lago del Predil

Pod sedlem, hned po několika serpentinách nachází parkoviště u jezera Lago del Predil neboli Rabeljsko jezero. Ledovcové jezero je dlouhé 1.400 m a maximální hloubka je 35 m. Napájí jej řeka Rio del Lago, která je současně i jediným odtokem z jezera. Na břehu se nachází pro otužilé i příjemná pláž a pro všechny i občerstvení s výhledem na jezero i Julské Alpy.

Cesta dále vede přes městečko Tarvisio/Trbiž zpět ke Kranjské Goře. Cesta Vám bez zastávky zabere asi 30 minut.