Slovinské vinařské regiony

Za vínem do malebné slovinské krajiny

Štanjel, Kras, Slovinsko. Foto: Marijan Močivnik

Slovinsko patří k zemím s příznivými podmínkami pro pěstování vína a vinohradnická tradice tu má hluboké kořeny. Ačkoli svou rozlohou i množstvím produkce patří Slovinsko k malým vinařským regionům, slovinská vína se pyšní prvotřídní kvalitou. Vinařské oblasti jsou navíc turisticky velmi zajímavé.

Obsah

Slovinsko má díky své poloze mezi Středozemním mořem, Panonskou pánví a jižním úbočím Alp ideální podmínky pro pěstování vína podobné francouzskému regionu Burgundsko. Navíc leží přímo v centru evropského vinařského pásu a místní vína nesou vlivy italské, germánské i francouzské.

Vinice ve Slovinsku pokrývají plochu kolem 25 tisíc hektarů. Pěstuje se tu také několik místních autochtonních odrůd. Vinohradnictví ve Slovinsku není žádným nováčkem, výroba vín zde má hluboké kořeny sahající až do římských a keltských dob. Ve Slovinsku dnes najdete velké množství malých vinařství a rodinných podniků, které kromě vinohradnictví často nabízejí i ubytování a gastronomii. Existuje tu i několik velkých podniků, jejichž produkci pak najdete v místních supermarketech.

Slovinci jsou vášniví konzumenti vína, většina produkce je spotřebována v tuzemsku. Na vývoz zbývá jen nepatrný zlomek vína. Tím se vysvětluje skutečnost, proč jsou slovinská vína poměrně neznámá.

Historie pěstování vína ve Slovinsku

Vinobraní, Slovinsko. Foto: Iztok Medja
Ve Slovinsku má vinohradnictví dlouhou tradici. A vinaři své tradice ctí. Fotografie z vinobraní ve východním Slovinsku. Vinobraní, Slovinsko.

Víno má ve Slovinskou více než dvoutisíciletou tradici. Jako vůbec první sem přinesli víno Keltské kmeny. K největšímu rozmachu v pěstování vinné révy však došlo za Římanů mezi 4. a 1. stoletím př. n. l. Svědčí o tom archeologické nálezy nádob na víno, které se našly v Ptuji – vyráběly se v ptujských hrnčířských dílnách. Od 6. století, kdy na území dnešního Slovinska přišli Slované, kteří víno nepili, ustoupilo pěstování vinné révy do pozadí.

Opětovný zájem o víno nastal s příchodem křesťanství, k jehož tradici víno patří. Za Marie Terezie zasáhl do pěstování vína škůdce révokaz. Napadl tehdy obrovské množství vinic, které zdevastoval a téměř zničil. Lidé se však nedali odradit a začali znovu. Vysadili a vyšlechtili nové odrůdy, které byly odolnější a kvalitnější než ty původní a výsledné víno také chutnější. Na východě Slovinska se vinařům zadařilo dokonce natolik, že místní víno odebíral císařský dvůr a místní jej vůbec nesměli pít.

Výjimkou a zajímavostí je mariborská Stará réva (Stara trta), jejíž kořenový systém byl díky vysoké hladině podzemní vody z řeky Drávy vůči škůdci odolný. Dnes je díky tomu nejstarším keřem vinné révy na světě, který stále plodí víno.

Vinařské oblasti – kam se vydat za vínem

Vipavská dolina, Slovinsko. Foto: Nea Culpa d.o.o.
Vipavská dolina je kraj pokrytý vinicemi i ovocnými sady. Foto: Nea Culpa d.o.o.

Ve Slovinsku jsou tři hlavní vinařské oblasti Přímoří (Primorska), Posáví (Posavje) a Podráví (Podravje). Oblasti se dále dělí na 14 menších podoblastí, které by měly být vždy uvedeny na etiketě místního vína. Vinařské regiony jsou protkány řadou viničních stezek vhodných pro pěší i cyklistické výlety. A protože slovinské viniční oblasti jsou turisticky poměrně zajímavé, nabízí se ideální kombinace turistiky, poznávání, degustování i ochutnávání místní gastronomie.

Zatímco pro region Podráví a Posáví je charakteristické kontinentální podnebí, Přímoří se vyznačuje středomořským klimatem a spektrum vín se oblast od oblasti značně liší. Nejen rozdílné klima, ale i půda a také velký počet menších vinařství s různým stylem pěstování a výroby napomohl tomu, že se vína v jednotlivých regionech Slovinska liší a vytvářejí pestrou škálu více než 52 odrůd.

Většinu slovinské produkce tvoří bílé víno. Převážně bílými odrůdami je známá oblast Podravje na severovýchodě země, kde se vyrábí  například Sauvignon, Laški rizling (Vlašský ryzlink) nebo Šipon. Červeným vínům se daří v regionu Posáví, typickými odrůdami jsou Cviček nebo Metliška črnina. V Přímoří jsou známá především červená vína (typickým je Kraški teran), ale i produkci bílých vín se tu daří (například Rebula).

1. Přímoří – vinice s nádechem Středomoří

Medana, Goriška Brda, Slovinsko. Foto: Tomo Jeseničnik
Členitá krajina oblasti Goriška Brda kolem městečka Medana. Foto: Tomo Jeseničnik

Vinařská oblast Přímoří neboli Primorska v těsné blízkosti moře i nedaleké Itálie zahrnuje podoblasti Vipavská dolina, Goriška Brda, Kras a Istrie u chorvatských hranic. V Přímoří se vyprodukuje v rámci Slovinska vůbec nejvíce vína. Až polovina produkce červeného vína pochází právě odtud.

Na chuti místních červených vín má zásluhu středomořské podnebí a v některých lokalitách také krasové podloží. Vína jsou převážně silná suchá, bohatá na minerály. Místními tradičními odrůdami jsou z červených vín Refošk a Teran a z bílých Malvazija nebo Vitovska grganja. Tradičně se tu k vínu podává také místní pršut.

Vinice, Istrie, Slovinsko. Foto: Jaka Ivančič
Vinice najdete také nedaleko slovinského pobřeží na slovinské Istrii. Foto: Jaka Ivančič

V Přímoří máte na výběr čtyři regiony, kde strávit dovolenou a kam se vydat za vínem. Oblast Istrie těsně přiléhá k slovinskému pobřeží a výlety lze navázat na pobyt u moře. Istrie je vyhlášená kromě vína také skvělou gastronomií. Najdete tu také řadu cyklostezek, takže si můžete vinařské vesničky projet na kole. Slovinský kras je melancholickou krajinou s jedinečnou atmosférou kamenných městeček, vinic a borovicových lesů. Nejkrásnější oblast je v okolí městeček Štanjel, Tomaj a Dutovlje.

Vipavski križ, Vipavská dolina, Slovinsko. Foto: Marijan Močivnik
Perlou Vipavské doliny je městečko Vipavski križ obklopený vinohrady. Foto: Marijan Močivnik

Oblasti, kde se kromě vína výborně daří také ovoci, jsou Vipavská dolina a Goriška Brda. Vipavská dolina přiléhá těsně k pohoří Nanos, které tu akumuluje teplý přímořský vzduch. V létě tu máte možnost ochutnat například broskve a meruňky. Oblast se soustřeďuje kolem městeček Ajdovščina a Vipava a perlou oblasti je prastaré městečko Vipavski križ. Goriška Brda přiléhají k hranici s Itálií a jsou tak trochu odlehlou oblastí. Narazíte tu na malebnou kopcovitou krajinu s městečky Dobrovo, Šmartno a Medana. Místní specialitou je oranžové víno, které svou barvu získává dlouhým macerováním. V létě se tu koná také festival třešní.

2. Posáví – vinice v kraji řek, hradů a klášterů

Klášter Pleterje, Slovinsko. Foto: Jošt Gantar
Mezi vinohrady najdete i významné kulturní památky, například klášter Pleterje v regionu Posáví. Foto: Jošt Gantar

Posáví je malebný region na jihovýchodě Slovinska kolem řek Sávy, Krky a Kolpy a v okolí Nového města. Do této oblasti spadá region Doleňsko, Bela Krajina a Bizeljsko-Sremič. Charakteristickým rysem pro oblast Doleňska jsou tzv. zidanice, malé viniční domky, které vinaři často i pronajímají, a proslulé vinné sklepy repnice vykopané do křemencového písku.

V Posáví můžete strávit dovolenou v Doleňsku, okolo města Novo mesto. Oblast je typická viničními domky zidanicemi, kde se můžete také ubytovat. Kromě vína se v Doleňsku nacházejí zajímavé hrady a kláštery a pro regeneraci těla i dvoje termální lázně (Dolenjske Toplice a Šmarješke Toplice). Velmi zajímavou krajinu i folklor má oblast Bela krajina, která těsně přiléhá k chorvatským hranicím. Charakteristické jsou březové háje a neobvykle teplá řeka Kolpa. Třetí oblastí Posáví je Bizeljsko severně od Bele Krajiny. Právě pro tuto oblast jsou typické sklepy repnice. I zde můžete pobyt spojit s termálními lázněmi, nedaleko najdete Čatež nebo Podčetrtek.

Bela krajina, Slovinsko. Foto: Jošt Gantar
Melancholická Bela krajina s vinicemi a lesy. Foto: Jošt Gantar

Pro vína Posáví jsou typickými vlastnostmi lehkost a vyšší kyselost. Specialitou původně z podoblasti Doleňska, kterou je nicméně možné v Posáví ochutnat téměř všude, je mírně nakyslé růžové víno Cviček. Vyznačuje se nízkým obsahem alkoholu (8-9 %), které je v rozumném množství zdraví prospěšné. Vyrábí se směsí červených a bílých hroznů a nechybí snad v žádné místní domácnosti. Za nejlepší víno Posáví je považována Metliška črnina.

3. Podráví – největší vinařský region s nejstarší révou světa

Stara trta, Maribor, Slovinsko
Nejstarší vinná réva na světě, která v Mariboru roste již více než 400 let.

Největší vinařský region Podráví leží na severovýchodě země s vinicemi situovanými na strmějších svazích. Jak název napovídá, region se rozprostírá v povodí řeky Drávy. Patří sem oblast Prekmurje (Lendava a Goričko) a Štýrsko (Ljutomersko-Ormoške Gorice), Haloze, okolí Mariboru Radgonske gorice, kde se již od roku 1853 vyrábí nejznámější slovinské šumivé víno radgonska penina.

Oblast Podráví je bohatá na termální a minerální prameny. Zajímavé je, ža mají blahodárný vliv nejen na lidský organismus, ale zlepšují také podmínky pro pěstování vína tím, že obohacují půdu. Některá místa jsou dokonce řazena mezi 4 % nejlepších poloh pro pěstování vína na světě. Místní vína byla dříve podávána i v královských rodinách.

Jeruzalem, Slovinsko. Foto: Luka Ploj
Oblast slovinského Jeruzalema patří mezi 4 % nejlepších lokalit pro pěstování vína na světě. Foto: Luka Ploj

Na zdejších vinicích převládají bílá silná a aromatická vína autochtonních i světových odrůd. Králem místních vín je Šipon, typický zejména pro vinařskou obast Ljutomersko-Ormoške Gorice a vesnici Jeruzalem, který si oblíbili již napoleonští vojáci. Traduje se, že toto bílé víno chválili francouzským si bon (moc dobré), což Slovinci opakovali jako šipon a víno tak pojmenovali.

Silnice ve tvaru srdce, Špičnik, Kungota, Slovinsko
Populární silnici ve tvaru srdce najdete ve vesnici Špičnik, která leží kousek od Mariboru.

Dovolenou ve viničních oblastech Podráví lze ideálně kombinovat s objevováním měst a relaxem v termálních lázních. Prekmurje nabízí možnost usídlit se v termálech Moravske Toplice. Ideální odpočinek v obklopení vínem porostlých kopců nabízí Jeruzalem a Ljutomersko-Ormoške Gorice. Opomenout nelze Maribor s nejstarší vinnou révou na světě, tzv. Starou trtou, která stále plodí víno. V okolí Mariboru je také mnoho příležitostí na pěší i cyklistické výlety, třeba na cestu vinicemi ve tvaru srdce. Také nejstarší slovinské město Ptuj je pevně spjato s vínem. Pod městem jsou rozsáhlé sklepy a archiv s nejstarším vínem Slovinska z roku 1917.

Mapa vinařských regionů Slovinska

Události spojené s vínem – sklizně, festivaly a svátky vína

Festival Stare trte, Maribor, Slovinsko. Foto: Marko Petrej
V Mariboru se každoročně koná Festival Stare trte. Foto: Marko Petrej

Kromě návštěvy sklípků a vinařství nebo vinoték můžete výborné slovinské víno ochutnat také při různých příležitostech. Řeč je o nejrůznějších festivalech a slavnostech vína, které se konají napříč všemi vinařskými regiony Slovinska. Přirozeně nejvíce se jich koná na podzim, kdy víno dozrává a sklízejí se plody tvrdé práce, která samotnému ochutnávání předchází.

Vinobraní má jedinečné kouzlo, díky kterému se z něj stala tradiční společenská událost. Nejznámější je sklizeň vína v Mariboru – keře nejstarší vinné révy na světě. Pár dní po mariborských slavnostech se koná vinobraní v Ptuji a začátkem září v Lendavě. V září se koná sklizeň vína také ve Vipavském údolí. O něco nastává v oblasti Goriška Brda, a to koncem srpna.

Vinobraní, Slovinsko. Foto: Dean Dubokovič
Vinobraní je velkou událostí po celém Slovinsku. Foto: Dean Dubokovič

Oblast Přímoří, konkrétně Krasu, Vipavské doliny a Istrie, je známá tak zvanými osmicemi. Jedná se o dny otevřených dveří ve vinařstvích. Malá vinařství otevírají své sklepy a zvou hosty k degustacím i gastronomii. Osmice probíhají po celý rok, každé vinařství otevírá jindy, aby si vzájemně nekonkurovala a vinohradníci se mohli vzájemně navštívit. Termíny a lokality osmic zjistíte v místních infocentrech.

Největším svátkem vína je svátek sv. Martina, slovinsky martinovanje. Oslavy dne 11. listopadu, kdy se poprvé ochutnává letošní víno, probíhají ve všech vinařských regionech slovinska a těší se velké pozornosti. Lidé slaví i doma. Kromě vína se tradičně podává pečená drůbež – většinou kachna nebo husa.

Šmartno ob Paki, Slovinsko. Foto: Iztok Medja
Podzimní atmosféra vinic ve Šmartnu ob Paki nedaleko města Velenje. Foto: Iztok Medja

Navštívili jste některou vinařkou oblast ve Slovinsku a chcete se podělit o dojmy? Nebo jste teprve ve fázi plánování a nenašli jste v článku všechno, co jste hledali? Napiště nám do komentářů.

O autorovi

Eliška Bernardová

Eliška Bernardová

Vystudovala slovinštinu a věnuje se objevování slovinské kultury, literatury a místní přírody a zajímavých míst. Vyhledává pro vás zajímavé destinace a mapuje je při svých cestách. Kromě cestování po Slovinsku překládá ze slovinštiny.

Komentáře

    Přidat komentář

    Odeslání komentáře souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

    Close