Velika Planina leží v Kamnicko-Savinjských Alpách na severu Slovinska. Je to náhorní plošina, která je už po staletí využívána jako pastva pro dobytek. Dnes si na Veliké Planině můžete užívat výlety mezi kravami a salašemi se stříbrně zbarvenými střechami. Planina ještě stále zůstává skrytá masovému turismu.
Najděte své vysněné ubytování ve Slovinsku❤️
S výběrem vám pomůžeme!
Obsah
- Vysokohorské pastviny – Velika Planina dříve a dnes
- 1. Kaple Marie Sněžné – kostelík pro pastýře i poutníky
- 2. Preskarjevo pastýřské muzeum – jak se na Veliké Planině žilo před lety
- 3. Jeskyně Vetrnica – rokle, v které možná najdete sníh
- 4. Mala Planina – pokračování Veliké Planiny
- 5. Sýr Trnič – přezdívaný „sýr lásky“
- Kde se najíst – ochutnejte stravu pastevců
- Velika Planina v zimě – sjezdovky, běžky nebo sněžnice
- Jak se dostat na Velikou Planinu – lanovka nebo pěší výstup
- Doporučená trasa výletu – jak nic neminout
- Údolí Kamnické Bistrice – pokud se vám ještě nechce pryč
- Mapa – Velika Planina a Dolina Kamnické Bistrice
Vysokohorské pastviny – Velika Planina dříve a dnes
Pastviny na Veliké Planině začali v 15. století využívat lidé z blízkého Kamniku, aby šetřili půdu v údolí. Každoročně vyháněli na celé léto krávy nahoru a založili si zde pastýřskou osadu s dřevěnými salašemi, v nichž pastýři s kravami pobývali. Na zimu se pak krávy stěhovaly zpět do údolí. Tento koloběh trval po staletí.
Veliké Planině se však nevyhnuly útrapy druhé světové války. Tehdy sem přišli Němci a mnoho salaší bylo vypáleno. Po válce se však pastevci pustili znovu do práce a osadu obnovili. Nové salaše byly postaveny ve starém tradičním stylu, ale už k většímu pohodlí.
Dnes na Veliké Planině pokračuje stará pastevecká tradice. Krávy se tu pasou volně, pastýři zde dlouhodobě pobývají a zpracovávají mléko na tvaroh, sýr nebo kyselé mléko. Interiér většiny salaší je už přestavěný.
Na Veliké Planině dnes stojí 202 salaší a další se stavět nesmějí. Některé z nich jsou využívány jako turistická ubytování (mnoho z nich i s velmi luxusním vybavením), jiné slouží pastevcům. Téměř v každé salaši si můžete koupit mléko, tvaroh nebo sýr, některé nabízejí i občerstvení složené z tradičních pokrmů. V rámci zachování tradice a charakteru Veliké Planiny patří každá salaš k určitému statku v údolí a nesmí být prodána samostatně. Takto se daří vzdorovat tlaku turistické nabídky a zachovat tradici pastevectví.
1. Kaple Marie Sněžné – kostelík pro pastýře i poutníky
Na Veliké Planině stojí i dřevěný kostelík – kaple Marie Sněžné. Kostelík byl postaven roku 1938. Na konci války byl vypálen a znovu postaven byl teprve v roce 1988. Zajímavostí je, že nová stavba byla provedena podle náčrtu, který pro pastýře vypracoval slavný architekt Jože Plečnik. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie se tu koná veliká poutní slavnost a Velikou Planinu ten den navštíví tisíce poutníků. Pokud se chcete vyhnout davům, naplánujte si výlet na jiný den než 15. srpen.
2. Preskarjevo pastýřské muzeum – jak se na Veliké Planině žilo před lety
Jedna z posledních do puntíku původních salaší dnes funguje jako muzeum – Preskarjev pastirski muzej. Uvidíte v něm tradiční uspořádání domu – kruhová obytná část uprostřed a dokola úkryt pro dobytek, tradiční vybavení pastevce včetně pláštěnky z lýka i ukázku tradičního tvrdého sýra „trnič“.
3. Jeskyně Vetrnica – rokle, v které možná najdete sníh
Stranou vyšlapaných cest, v horní části Veliké Planiny, najdete jeskyni Vetrnica. Je to rokle a skalní otvor, v kterém se po většinu roku drží sníh. Sestoupíte sem po strmé pěšině od směrovky. Přesnou polohu najdete na mapě níže pod číslem 8.
4. Mala Planina – pokračování Veliké Planiny
Na Velikou Planinu navazuje ještě Mala Planina, níže položená plošina s menší pasteveckou osadou. Charakter Malé Planiny je podobný. I tady si můžete dopřát krásnou procházku mezi kravami a občerstvení. Zajímavé je, že ačkoli se krávy na obou planinách pasou volně, nesmějí se mísit mezi sebou. Mezi Malou a Velikou Planinou je tedy dřevěný ohradník, který zabraňuje kravám v přesunu k sousedům. Pro turisty je volně průchozí.
5. Sýr Trnič – přezdívaný „sýr lásky“
Trnič je tradičním výrobkem, který pochází čistě z Veliké Planiny. Sýr se vyrábí z tvarohu, ohřátého kyselého mléka a smetany. Je to velmi tvrdý sýr, který se nastrouhaný používá k dochucování jídel. Podle tradice pastýři dávali trnič své milované jako vyznání lásky nebo slib sňatku. Jeden sýr si nechali, jeden dali své dívce. Proto se mu dodnes přezdívá sýr lásky. Podle některých interpretací lásce napovídá i jeho tvar, který s trochou fantazie možná něco připomíná.
Kde se najíst – ochutnejte stravu pastevců
Opravdovou stravu pastýřů ochutnáte v salaši Pastirski stan Gradišekovih (česky pastýřské obydlí Gradiškových). Pochutnáte si tu na domácím chlebu s tvarohem, místním sýrem nebo kyselým mlékem. Doporučujeme vyzkoušet také tradiční slovinský pokrm ajdovi žganci (neboli pohankové škubánky) – slaná pochoutka většinou se škvarky nebo smaženou cibulí.
Chata Zeleni rob poblíž horní stanice sedačkové lanovky vám nabídne i vydatnější občerstvení. Pochutnáte si tu na klobáse nebo třeba jídle na způsob našich borůvkových knedlíků – sirovi štruklji. Posedět tu můžete na terase s hezkými výhledy na hory a salaše v okolí.
Občerstvení podobného typu si užijete i na Malé Planině v chatě Domžalski dom. Všude si můžete koupit také sýr s sebou.
Velika Planina v zimě – sjezdovky, běžky nebo sněžnice
Velikou Planinu můžete navštívit také v zimě. Při dobrých sněhových podmínkách tu najdete upravené běžecké trasy, ale na Planině je dostupný také menší lyžařský areál pro sjezdové lyžování. Skvělý způsob, jak prozkoumat Velikou Planinu v zimě, je také na sněžnicích.
Jak se dostat na Velikou Planinu – lanovka nebo pěší výstup
Lanovka
Ačkoli leží Velika Planina vysoko v horách, je velmi snadno dostupná. Velmi pohodlnou variantou je velká kabinová lanovka z údolí Kamniške Bistrice. Tato lanovka vás přepraví přes první velmi strmý úsek a vysadí vás pod Planinou. Pokud chcete pokračovat i dále lanovkou, přesednete si na sedačkovou lanovku, která vás dopraví až nahoru. Parkoviště u dolní stanice lanovky je zdarma. Zdatnější zvládnou tuto lanovku vynechat a vystoupat od horní stanice kabiny až nahoru.
Lanovka zde funguje už od 60. let. Zajímavostí je, že donedávna kabinovou lanovku poháněl motor z ponorky z roku 1921. Roku 2011 byla lanovka modernizována a je velmi tichá. Místní jsou za tuto dopravu velmi vděční, protože omezila provoz aut v okolí planiny a tím i znečištění ovzduší. Nahoře v bezprostřední blízkosti Veliké a Malé Planiny dnes smějí parkovat pouze provozovatelé salaší.
Pěší výstup
Kdo by rád vynechal lanovku úplně, musí počítat s velmi náročným výstupem lesem dlouhým asi 3,5 hodiny. Výchozím bodem je údolí Kamniške Bistrice. Méně náročný je výstup od parkoviště na jižním úpatí hor (vyznačeno na mapě). Odtud vystoupáte nejprve na Malou Planinu, z které se dostanete dále na Velikou Planinu. I zde však musíte počítat s výstupem lesem a větší časovou náročností.
Doporučená trasa výletu – jak nic neminout
Pokud se na Velikou Planinu vyvezete lanovkou, váš výlet začíná u horní stanice lanovky. Hned u lanovky vyšplhejte na vyvýšeninu (3) Gradišče, která je nejvyšším vrcholem Veliké Planiny. Cesta dolů svahem vás dovede k salaším. Hned v první se můžete občerstvit, najdete tu občerstvení (4) Pastirski stan Gradišekovih. Na pahorku o kousek dále si prohlédněte kapli (5) Marie Sněžné. Pokud vás nic nehoní, udělejte si odbočku na (6) Malou Planinu. Stejnou cestou se vraťte zpět na Velikou Planinu a pokračujte k (7) Preskarjevu pastýřskému muzeu. Na konci Planiny ještě odbočte k jeskyni (8) Vetrnica. Výlet můžete zakončit občerstvením v chatě (9) Zeleni rob. Potom už jen naskočte na sedačkovou lanovku nebo seběhněte pěšky ke kabinové.
Údolí Kamnické Bistrice – pokud se vám ještě nechce pryč
Pramen Kamnické Bistrice
Údolí řeky Kamniške Bistrice je krásné. Stojí za to zůstat ještě alespoň jeden den a vydat se k smaragdové vodě. Na konci údolí najdete pramen Kamnické Bistrice. Samotný pramen neuvidíte, dojdete ke křišťálovému jezírku, do kterého vtéká mnoho bujných přítoků. To je označováno za pramen řeky Kamniške Bistrice.
Soutěska Predaselj
Kamniška Bistrica pokračuje bujně dál a nedaleko od pramene se zařezává hluboko do skal a tvoří působivou soutěsku Predaselj. K soutěsce se dostanete od parkoviště označeného na mapě. Dojdete k mostu, ze kterého uvidíte hluboko pod sebou řeku stísněnou mezi skalami. Pokud budete chtít sejít dolů k vodě, odbočte ještě před mostem doleva a pokračujte pěšinou dolů. Narazíte na dřevěnou závoru, kterou musíte přelézt. Za ní je poměrně chatrný dřevěný mostek (proto ta závora), dávejte tedy pozor. Zanedlouho uvidíte působivý proud vody, který se valí skalními proláklinami.
Vodopád Orglice
Parkoviště dále po proudu řeky je východiskem k vodopádu Orglice. Vodopád leží na jednom z přítoků do Kamniške Bistrice. Z parkoviště není daleko.
Kamnické sedlo
Pro horské turisty je velmi oblíbeným cílem Kamniško sedlo. V sedle najdete chatu Kamniška koča. Otevřou se vám od ní krásné výhledy. Východiskem je pramen Kamniške Bistrice. Jedná se o méně náročný trek, výstup trvá asi 2,5 hodiny.
Mapa – Velika Planina a Dolina Kamnické Bistrice
Na mapě najdete zajímavá místa na Veliké Planině a dole v údolí Kamnické Bistrice. Zorientujte se, kde co najdete.
Velika Planina – budete se sem vracet
Velika Planina je unikátní místo. Kouzlo Planiny je takové, že pokud sem jednou zavítáte, budete se sem chtít vracet. Procházka mezi malebnými salašemi, poslouchání zvonců krav, klid a mír jsou to, za čím se sem turisté znovu a znovu vracejí. Přesvědčte se a vydejte se sem také.
Už jste byli na Veliké Planině a rádi byste se podělili o své zážitky? Nebo vás zajímá něco, co nám tu chybí? Dejte nám vědět do komentářů.
Chcete-li si naplánovat dovolenou opravdu do detailu, podrobné informace najdete v našem Premium průvodci. Najdete v něm plány dovolených v nejoblíbenějších oblastech Slovinska, trasy výletů i horských treků. Získáte také tipy, jaké si koupit lokální produkty a slevy na vstupy do památek, se kterými ušetříte až 2 500 Kč.
Dobrý den, nechci aby to vyznělo hloupě, ale letos se chystáme právě sem, na Velikou planinu, jelikož milujeme hory, ale háček je v tom, že se nám letos narodila dvojčata (4 měsíce) — tedy můj hloupý dotaz : dá se dostat nahoru s kočárem či nosicim šátkem. Nějaká schudna cesta či ta lanovka? Děkuji