Jak se slaví Vánoce ve Slovinsku – co jedí Slovinci na Štědrý večer a kdo nosí dárky?

Vánoce Kranjska Gora, Slovinsko. Foto: Matej Vranič

Vánoce jsou ve Slovinsku stejně jako jinde v křesťanském světě jeden z nejvýznamnějších svátků roku. Velký význam mají nejen pro věřící, ale jsou také příležitostí, kdy se sejde rodina u jednoho stolu. Přesto se oslavy Vánoc ve Slovinsku v mnohém liší od těch našich českých.

Ubytování ve Slovinsku

86 autentických ubytování se zážitkem
Věnujeme čas vaší rezervaci
Neúčtujeme si nic navíc
Zobrazit ubytování

Abychom pochopili slovinské vnímání Vánoc (slovinsky Božič), musíme se vrátit do nedávné minulosti. Po druhé světové válce, kdy bylo Slovinsko součástí socialistické Jugoslávie, Vánoce nebyly dny pracovního klidu a oslavy křesťanských Vánoc byly dokonce nežádoucí. Proto se vytratila řada původních tradic a zvyků.

Živý betlém Postojna, Slovinsko. Foto: Iztok Medja
Oblíbenou předvánoční podívanou bývají živé betlémy. Jeden se pravidelně objevuje také v nitru jeskyně Postojna. Foto: Iztok Medja

V 90. letech, po pádu socialismu a nástupu kapitalismu, ovlivnila slovinské Vánoce komercializace. Oslavy Vánoc se tedy do společnosti vrátily, ale už v trochu jiné podobě. Na začátku adventu začínají vánoční trhy, v městech se objeví výzdoba a betlémy. Lidé nakupují dárky a rušné nákupy trvají až do samotného Štědrého večera, kdy se kolem 18. hodiny vše uklidní a lidé se schází v kruhu rodiny. Mnozí lidé se naopak chtějí vánočnímu shonu vyhnout a odjíždějí na chalupy nebo na dovolené.

Ve Slovinsku je však také velká část obyvatel, kteří Vánoce téměř neslaví, na Štědrý den pracují a je to pro ně v podstatě běžný den. Více pak slaví Silvestr a Nový rok.

Co jedí Slovinci na Štědrý večer?

Štědrý večer probíhá ve většině rodin podobně a stejně jako u nás je štědrovečerní večeře významnější než Boží hod 25. prosince. Rodiny se sejdou u bohatě prostřeného stolu obloženého nejrůznějšími dobrotami. Povinným pokrmem napříč celým Slovinskem je potica – nejtradičnější slovinská bábovka. Složení večeře ale jinak nemá žádná speciální pravidla a obdobu našeho kapra s bramborovým salátem ve Slovinsku nenajdete.

Určité zvyky jsou regionální. V některých krajích se drží zvyku jíst na Vánoce drůbeží maso, nejčastěji v podobě vídeňských řízků, v Přímoří zase nechybí ryba a v Idriji tradiční pokrm idrijski žlikrofi. Některé slovinské rodiny připravují i bramborový salát (slovinsky francoska solata), který se sem dostal z Jugoslávie, kde byla tradice jíst jej na Nový rok.

Slovinský štědrovečerní stůl je ale především pestrý a čím více druhů pokrmů na něm naleznete, tím lépe. Významnou součástí jsou slovinské lokální sýry, pršuty, jitrnice a klobásy a především vybrané víno.

Dávají se ve Slovinsku dárky? A kdo je vlastně nosí?

Vánoční Lublaň, Slovinsko.
Hlavní město Lublaň bývá na Vánoce bohatě vyzdobené.

Vánoce ve Slovinsku původně nebyly vůbec spojeny s obdarováváním. Dárky dětem nosil již na začátku prosince Mikuláš (slovinsky Miklavž) a na Vánoce se již nic nedávalo. Řada katolických rodin se tohoto zvyku drží i dnes. V posledních letech se vlivem globalizace a komercializace dostalo obdarovávání i mezi slovinské tradice a stále více rodin jej zahrnuje mezi své vánoční zvyky. Stejně jako my zdobí i Slovinci vánoční stromeček a pod ním si rozbalují dárky.

Dětem ve Slovinsku nosí dárky Ježíšek (slovinsky Božiček). Zajímavé ale je, že některé rodiny přejaly i ruského Dědu Mráze, který obdarovává na Nový rok. Pro některé děti tedy nastává trochu zmatek, kdy doma přinese dárky na Štědrý večer Ježíšek, u jedné babičky Děda Mráz na Nový rok a u druhé babičky dostanou dárky už od Mikuláše.

Jaké vánoční zvyky drží slovinské katolické rodiny

Kostel Sveti Peter nad Begunjami, Slovinsko
Zimní idyla kostelíka Sveti Peter nad Begunjami. Foto: Bojan Kolman, arhiv JZTK Radovljica

Mnohé katolické rodiny (ale i někteří nevěřící) na Štědrý večer kropí své domovy svěcenou vodou a vykuřují je kadidlem. Přitom se modlí růženec nebo zpívají vánoční koledy. V noci se pak odeberou na půlnoční mši, která je vrcholem Vánoc.

25. prosinec je především den odpočinku, kdy se nedělají žádné práce, ani ty domácí. Věřící lidé jdou na vánoční mši. A protože Slovinci jsou velmi aktivní národ, mnohé rodiny chodí 25. 12. na výlety do přírody. Ti línější sledují vánoční pořady v televizi.

Večer 25. prosince už bývá opět veřejnějšího charakteru a konají se různé hudební akce, kam chodí především mladí lidé. Další den, 26. prosinec je státní svátek – Den samostatnosti.

Článek vznikl ve spolupráci s naším slovinským kamarádem Drejcem a tímto mu děkujeme, že nám poskytl své cenné zkušenosti s oslavami slovinských Vánoc :)!

Ubytování ve Slovinsku

86 autentických ubytování se zážitkem
Věnujeme čas vaší rezervaci
Neúčtujeme si nic navíc
Zobrazit ubytování

O autorovi

Eliška Bernardová

Eliška Bernardová

Vystudovala slovinštinu a věnuje se objevování slovinské kultury, literatury a místní přírody a zajímavých míst. Vyhledává pro vás zajímavé destinace a mapuje je při svých cestách. Kromě cestování po Slovinsku překládá ze slovinštiny.

Komentáře

    Přidat komentář

    Odeslání komentáře souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.