Oficiálním jazykem Slovinska je slovinština. Ta patří do skupiny jihoslovanských jazyků, ale má řadu podobností s češtinou.
Většina lidí ve Slovinsku ovládá alespoň základy angličtiny, to platí i o většině starší generace. V některých oblastech (zejména u hranic) se dá domluvit ale i německy nebo italsky.
Slovinština s češtinou jsou příbuzné slovanské jazyky. Proto se dá slovinštině porozumět i bez pomoci slovníku. Je nicméně třeba mít na paměti, že mluvená slovinština se od psané podoby ve výslovnosti oproti češtině lehce liší. Lépe tak lze rozumět psanému textu.
Slovinština a výslovnost
Poměrně zásadní rozdíly mezi češtinou a slovinštinou jsou ve výslovnosti. Slovinština má např. jen jedno i. To ale nezměkčuje souhlásku, které mu předchází. Například ti se ve slovinštině vyslovuje jako české [ty], tedy tvrdě. Podobně např. i tišina (ticho) se vysloví jako [tyšína].
Dalším rozdílem je hláska h, která se vždy vyslovuje jako české [ch]. Většina Slovinců ani české h neumí vyslovit. Typickým příkladem je hvala (děkuji), které se vyslovuje jako [chvala] nebo hitrost (rychlost), které se vyslovuje [chytróst].
Posledním častým rozdílem je výslovnost hlásek v a l na konci slova, které se vyslovují jako české [u]. Například nov (nový) se vyslovuje [nou], stol (židle) se vyslovuje jako [stou]. Tento jev je velmi častý zejména v minulém čase: šel sem domov (šel jsem domů) = [šeu sm domou].
Výše uvedené nicméně platí jen o spisovné slovinštině. V nářečích se vyskytují nejrůznější varianty výslovností, také proto ve Slovinsku platí přísloví Vsaka vas ima svoj glas (tedy doslova „Každá ves má svůj hlas“, v každé se mluví jinak).
Slovinština a gramatika
Protože je slovinština slovanský jazyk, její gramatika je podobná češtině. I zde však existují drobně výjimky.
Kuriozitou je zachování dvojného čísla (dvojina) ve skloňování podstatných jmen i časování sloves. Například tedy: ena žena, dve ženi, tri žene nebo eden mož, dva moža, tri možje. Stejně tak u sloves: ena žena je, dve ženi sta, tri žene so (jedna žena je, dvě ženy jsou, tři ženy jsou) apod.
Obecně i slovinština skloňuje, a to v šesti pádech (chybí jen český 5. pád, Slovinci se oslovují v 1. pádě, stejně jako Slováci) a časuje slovesa (v minulém přítomném a budoucím čase). Koncovky u skloňování i časování se částečně s češtinou dokonce shodují.
Falešní přátelé
Pořádně potrápit dokáží i tzv. falešní přátelé, tedy slova, která znějí stejně, ale znamenají něco úplně jiného. Neznalému návštěvníkovi mohou některé nápisy proto připadat kvůli podobnosti slov s češtinou směšné, význam těchto slov ve slovinštině bývá ale zpravidla odlišný.
Pro lepší představu uvádíme přehled některých falešných přátel:
| Slovinsky | Česky |
|---|---|
| Drevo | Strom |
| Dunaj | Vídeň |
| Hitrost | Rychlost |
| Jed | Jídlo |
| Kaditi | Kouřit |
| Les | Dřevo |
| Leto | Rok |
| Moč | Síla |
| Obraz | Obličej |
| Otrok | Dítě |
| Pecivo | Sladké pečivo |
| Pihati | Foukat |
| Pot | Cesta |
| Prt | Ubrus |
| Starost | Věk |
| Vrt | Zahrada |
| Zrak | Vzduch |
Základní fráze
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| Ano/ne | Ja/ne |
| Dobrý den | Dober dan |
| Na shledanou | Nasvidenje |
| Dobré ráno | Dobro jutro |
| Ahoj | Živjo |
| Ahoj (při rozloučení) | Adijo |
| Promiňte prosím … | Oprostite prosim |
| Jak se máte? | Kako ste? |
| Dobře, jde to. | V redu, gre |
| Děkuji, nemáte zač | Hvala, ni za kaj |
| Prosím vás… | Prosim vas |
| Já jsem pan/paní | Jas sem gospod/gospa |
| Promiňte | Oprostite |
Čas
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| Ráno a večer | Jutro in večer |
| Den a noc | Dan in noč |
| Rok, letos, loni | Leto, letos, lani |
| Včera, dnes a zítra | Včeraj, danes in jutri |
| Pondělí – pátek | Ponedeljek-petek |
| V neděli zavřeno | Ob nedeljah zaprto |
| Kolik je hodin? | Koliko je ura? |
| Je čtvrt na pět | Je petnajst čez štiri |
| Od kolika je snídaně/večeře? | Kdaj se začne zajtrk/večerja? |
| V kolik hodin máte volno? | Ob kateri uri imate prosto? |
V restauraci
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| Snídaně, oběd, večeře | Zajtrk, kosilo, večerja |
| Dobrou chuť | Dober tek |
| Máte volný stůl pro 2? | Imate prosto mizo za dva? |
| Můžeme si objednat? | Ali lahko naročimo? |
| Jídelní lístek | Jedilni list/meni |
| Mohu platit kartou? | Ali lahko plačam z kartico? |
| Předkrm, polévka, hlavní chod | Predjed, juha, glavna jed |
| Ještě jedno pivo, prosím | Še eno pivo prosim |
| Zaplatím prosím | Plačal bom prosim |
| V pořádku, to je pro vás | V redu, to je za vas |
Cestování
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| Kde je tady (zastávka)? | Kje je tukaj (postaja)? |
| Mohu zde parkovat? | Ali tukaj lahko parkiram? |
| Jak je to daleko? | Kako daleč je to? |
| Jedeme autobusem/vlakem | Gremo z avtobusom/vlakom |
| Prosím jízdenku do Lublaně | Prosim vozovnico v Ljubljano |
| Chceme jet k moři/do hor | Hočemo iti na morje/v gore |
| Svezete mě? | Ali me vzamete? |
| Nádraží, letiště | Železniška postaja, letališče |
| Benzínka | Črpalka |
| Parkoviště | Parkirišče |
Turistika
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| Turistická cesta | Turistična pot |
| Horská chata | Gorska koča |
| Je ta cesta náročná? | Je ta pot zahtevna? |
| Rodinný výlet | Družinski izlet |
| Turistické informační centrum | Turistični informacijski center |
| Jak se dostanu na hrad? | Kako pridem na grad? |
| Vstupenky, pokladna | Vstopnice (karte, hovor.), blagajna |
| Dva dospělí a dvě děti | Dva odrasla in dva otroka |
| Můžu sem se psem? | Ali lahko grem s psom? |
| Lanovka | Vzpenjača/gondola (hovor.) |
Ubytování
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| Hotel, penzion, apartmán | Hotel, penzion, apartma |
| Máte volný pokoj? | Ali imate prosto sobo? |
| Pokoj pro dva | Soba za dva |
| Kolik stojí snídaně? | Koliko stane zajtrk? |
| Polopenze/plná penze | Polpenzion/polni penzion |
| Mám zde rezervaci | Imam rezervacijo tukaj |
| Musím platit hned? | Moram plačati takoj? |
| Pokoj s výhledem | Soba z razgledom |
| (Parkování) je v ceně | (Parkiranje) je vključeno v ceno |
| Už je to placené | To je že plačano |
Nakupování
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| Obchod, trh | Trgovina, tržnica |
| Kolik to stojí? | Koliko to stane? |
| Kde najdu (chléb)? | Kje lahko najdem (kruh)? |
| Prosím pět housek | Prosim pet žemelj |
| Deset deka salámu | Deset dek salame |
| Kartou/hotově | Z kartico/z gotovino |
| Mohu si to vyzkoušet/ochutnat? | Ali lahko poskusim? |
| Máte jenom tohle? | Ali imate samo to? |
| To je moc drahé | To je predrago |
| Sleva | Popust |
Čísla
Ve slovinštině se číslovky od 20 výše používají v obrácené podobě, např. jednadvacet, dvaadvacet atd. (slovinsky enaindvajset, dvaindvajset…)
| Česky | Slovinsky |
|---|---|
| 1 | Ena |
| 2 | Dva |
| 3 | Tri |
| 4 | Štiri |
| 5 | Pet |
| 6 | Šest |
| 7 | Sedem |
| 8 | Osem |
| 9 | Devet |
| 10 | Deset |
| 11 | Enajst |
| 12 | Dvanajst |
| 13 | Trinajst |
| 14 | Štirinajst |
| 15 | Petnajst |
| 16 | Šestnajst |
| 17 | Sedemnajst |
| 18 | Osemnajst |
| 19 | Devetnajst |
| 20 | Dvajset |
| 30 | Trideset |
| 40 | Štirideset |
| 50 | Petdeset |
| 66 | Šestinšestdeset |
| 77 | Sedeminsedemdeset |
| 88 | Oseminosemdeset |
| 99 | Devetindevetdeset |
| 100, 1000 | Sto, tisoč |
S výběrem, kam se ve Slovinsku vydat, vám pomůže náš Premium průvodce. Najdete v něm plány dovolených v nejoblíbenějších oblastech Slovinska, trasy výletů i horských treků. Získáte také tipy, jaké si koupit lokální produkty a slevy na vstupy do památek, se kterými ušetříte až 2 500 Kč.

Přidat komentář