Oficiálním jazykem Slovinska je slovinština. Ta patří do slupiny jihoslovanských jazyků, ale má řadu podobností s češtinou.
Většina lidí se ve Slovinsku ovládá alespoň základy angličtiny, to platí i o většině starší generace. V některých oblastech (zejména u hranic) se dá domluvit ale i německy nebo italsky.
Slovinština s češtinou jsou příbuzné slovanské jazyky. Proto se dá slovinštině porozumět i bez pomoci slovníku. Je nicméně mít třeba na paměti, že mluvená slovinština se od psané podoby ve výslovnosti oproti češtině lehce liší. Lépe tak lze rozumět psanému textu.
Slovinština a výslovnost
Poměrně zásadní rozdíly mezi češtinou a slovinštinou jsou ve výslovnosti. Slovinština má např. jen jedno i. To ale nezměkčuje souhlásku, který mu předchází. Například ti se ve slovinštiny vyslovuje jako české [ty], tedy tvrdě. Podobně např. i tišina (ticho) se vysloví jako [tyšína].
Dalším rozdílem je hláska h, která se vždy vyslovuje jako české [ch]. Většina Slovinců ani české h neumí vyslovit. Typickým příkladem je hvala (děkuji), které se vyslovuje jako [chvala] nebo hitrost (rychlost), které se vyslovuje [chytróst].
Posledním častým rozdílem je výslovnost hlásek v a l na konci slova, které se vyslovují jako české [u]. Například nov (nový) se vyslovuje [nou], stol (židle) se vyslovuje jako [stou]. Tento jev je velmi častý zejména v minulém čase: šel sem domov (šel jsem domů) = [šeu sm domou].
Výše uvedené nicméně platí jen o spisovné slovinštině. V nářečích se vyskytují nejrůznější varianty výslovností, také proto ve Slovinsku platí přísloví Vsaka vas ima svoj glas (tedy doslova „Každá ves má svůj hlas“, v každé se mluví jinak).
Slovinština a gramatika
Protože je slovinština slovanský jazyk, její gramatika je podobná češtině. I zde však existují drobně výjimky.
Kuriozitou je zachování dvojného čísla (dvojina) ve skloňování podstatných jmen i časování sloves. Například tedy: ena žena, dve ženi, tri žene nebo eden mož, dva moža, tri možje. Stejně tak u sloves: ena žena je, dve ženi sta, tri žene so (jedna žena je, dvě ženy jsou, tři ženy jsou) apod.
Obecně i slovinština skloňuje, a to v šesti pádech (chybí jen český 5. pád, Slovinci se oslovují v 1. pádě, stejně jako Slováci) a časuje slovesa (v minulém přítomném a budoucím čase). Koncovky u skloňování i časování se částečně s češtinou dokonce shodují.
Falešní přátelé
Pořádně potrápit dokáží i tzv. falešní přátelé, tedy slova, která znějí stejně, ale znamenají něco úplně jiného. Neznalému návštěvníkovi mohou některé nápisy proto připadat kvůli podobnosti slov s češtinou směšné, význam těchto slov ve slovinštině bývá ale zpravidla odlišný.
Pro lepší představu uvádíme přehled některých falešných přátel:
Slovinsky | Česky |
---|---|
Drevo | Strom |
Dunaj | Vídeň |
Hitrost | Rychlost |
Jed | Jídlo |
Kaditi | Kouřit |
Les | Dřevo |
Leto | Rok |
Moč | Síla |
Obraz | Obličej |
Otrok | Dítě |
Pecivo | Sladké pečivo |
Pihati | Foukat |
Pot | Cesta |
Prt | Ubrus |
Starost | Věk |
Vrt | Zahrada |
Zrak | Vzduch |
Základní fráze
Česky | Slovinsky |
---|---|
Ano/ne | Ja/ne |
Dobrý den | Dober dan |
Na shledanou | Nasvidenje |
Dobré ráno | Dobro jutro |
Ahoj | Živjo |
Ahoj (při rozloučení) | Adijo |
Promiňte prosím … | Oprostite prosim |
Jak se máte? | Kako ste? |
Dobře, jde to. | V redu, gre |
Děkuji, nemáte zač | Hvala, ni za kaj |
Prosím vás… | Prosim vas |
Já jsem pan/paní | Jas sem gospod/gospa |
Promiňte | Oprostite |
Čas
Česky | Slovinsky |
---|---|
Ráno a večer | Jutro in večer |
Den a noc | Dan in noč |
Rok, letos, loni | Leto, letos, lani |
Včera, dnes a zítra | Včeraj, danes in jutri |
Pondělí – pátek | Ponedeljek-petek |
V neděli zavřeno | Ob nedeljah zaprto |
Kolik je hodin? | Koliko je ura? |
Je čtvrt na pět | Je petnajst čez štiri |
Od kolika je snídaně/večeře? | Kdaj se začne zajtrk/večerja? |
V kolik hodin máte volno? | Ob kateri uri imate prosto? |
V restauraci
Česky | Slovinsky |
---|---|
Snídaně, oběd, večeře | Zajtrk, kosilo, večerja |
Dobrou chuť | Deber tek |
Máte volný stůl pro 2? | Imate prosto mizo za dva? |
Můžeme si objednat? | Ali lahko naročimo? |
Jídelní lístek | Jedilni list/meni |
Mohu platit kartou? | Ali lahko plačam z kartico? |
Předkrm, polévka, hlavní chod | Predjed, juha, glavna jed |
Ještě jedno pivo, prosím | Še eno pivo prosim |
Zaplatím prosím | Plačal bom prosim |
V pořádku, to je pro vás | V redu, to je za vas |
Cestování
Česky | Slovinsky |
---|---|
Kde je tady (zastávka)? | Kje je tukaj (postaja)? |
Mohu zde parkovat? | Ali tukaj lahko parkiram? |
Jak je to daleko? | Kako daleč je to? |
Jedeme autobusem/vlakem | Gremo z avtobusom/vlakom |
Prosím jízdenku do Lublaně | Prosim vozovnico v Ljubljano |
Chceme jet k moři/do hor | Hočemo iti na morje/v gore |
Svezete mě? | Ali me vzamete? |
Nádraží, letiště | Železniška postaja, letališče |
Benzínka | Črpalka |
Parkoviště | Parkirišče |
Turistika
Česky | Slovinsky |
---|---|
Turistická cesta | Turistična pot |
Horská chata | Gorska koča |
Je ta cesta náročná? | Je ta pot zahtevna? |
Rodinný výlet | Družinski izlet |
Turistické informační centrum | Turistični informacijski center |
Jak se dostanu na hrad? | Kako pridem na grad? |
Vstupenky, pokladna | Vstopnice (karte, hovor.), blagajna |
Dva dospělí a dvě děti | Dva odrasla in dva otroka |
Můžu sem se psem? | Ali lahko grem s psom? |
Lanovka | Vzpenjača/gondola (hovor.) |
Ubytování
Česky | Slovinsky |
---|---|
Hotel, penzion, apartmán | Hotel, penzion, apartma |
Máte volný pokoj? | Ali imate prosto sobo? |
Pokoj pro dva | Soba za dva |
Kolik stojí snídaně? | Koliko stane zajtrk? |
Polopenze/plná penze | Polpenzion/polni penzion |
Mám zde rezervaci | Imam rezervacijo tukaj |
Musím platit hned? | Moram plačati takoj? |
Pokoj s výhledem | Soba z razgledom |
(Parkování) je v ceně | (Parkiranje) je vključeno v ceno |
Už je to placené | To je že plačano |
Nakupování
Česky | Slovinsky |
---|---|
Obchod, trh | Trgovina, tržnica |
Kolik to stojí? | Koliko to stane? |
Kde najdu (chléb)? | Kje lahko najdem (kruh)? |
Prosím pět housek | Prosim pet žemelj |
Deset deka salámu | Deset dek salame |
Kartou/hotově | Z kartico/z gotovino |
Mohu si to vyzkoušet/ochutnat? | Ali lahko poskusim? |
Máte jenom tohle? | Ali imate samo to? |
To je moc drahé | To je predrago |
Sleva | Popust |
Čísla
Ve slovinštině se číslovky od 20 výše používají v obrácené podobě, např. jednadvacet, dvaadvacet atd. (slovinsky enaindvajset, dvaindvajset…)
Česky | Slovinsky |
---|---|
1 | Ena |
2 | Dva |
3 | Tri |
4 | Štiri |
5 | Pet |
6 | Šest |
7 | Sedem |
8 | Osem |
9 | Devet |
10 | Deset |
11 | Enajst |
12 | Dvanajst |
13 | Trinajst |
14 | Štirinajst |
15 | Petnajst |
16 | Šestnajst |
17 | Sedemnajst |
18 | Osemnajst |
19 | Devetnajst |
20 | Dvajset |
30 | Trideset |
40 | Štirideset |
50 | Petdeset |
66 | Šestinšestdeset |
77 | Sedeminsedemdeset |
88 | Oseminosemdeset |
99 | Devetindevetdeset |
100, 1000 | Sto, tisoč |
S výběrem, kam se ve Slovinsku vydat, vám pomůže náš Premium průvodce. Najdete v něm plány dovolených v nejoblíbenějších oblastech Slovinska, trasy výletů i horských treků. Získáte také tipy, jaké si koupit lokální produkty a slevy na vstupy do památek, se kterými ušetříte až 2 500 Kč.
Přidat komentář