V polovině května jsme sbalili kufry a vyrazili na týdenní dovolenou do Slovinska. Naším cílem bylo nejen otestovat tři z našich partnerských ubytování, ale hlavně zažít zemi v období, kdy se probouzí k životu a kdy v ní ještě nepotkáte hlavní vlnu turistů.
Ubytování ve Slovinsku – bez starostí a za nejlepší cenu!
Vybereme to nejlepší pro vás
A výsledek? Během pouhých sedmi dní jsme prožili snad všechna roční období – od procházky po sněhu přes jarní idylku s kravičkami na pastvinách až po horký relax v termálních lázních. Přečtěte si, co všechno můžete ve Slovinsku mimo hlavní sezónu zažít!
Údolí Soči – smaragdová kráska v náručí Julských Alp
První část naší dovolené jsme strávili ve fascinující přírodě západního Slovinska. Naší základnou se stal kouzelný glampingový areál Pristava Lepena, obehnaný hradbou majestátních horských štítů, ze kterých jsme doslova nemohli spustit oči.
Ubytovali jsme se v mezonetové chatce, kde na nás dole čekal útulný obývací pokoj s krbem, čajová kuchyňka a koupelna, zatímco nahoře se schovávala pohodlná ložnice. Nejoblíbenějším místem se ale rychle stala soukromá terasa s lehátky.
Celý areál je rájem pro milovníky zvířat a klidu – najdete tu minizoo s koňmi, lamou a kozami. K tomu si přičtěte vyhlášenou restauraci s bohatými snídaněmi v ceně a máte dokonalé útočiště.
Po celém dni na nohou není nic lepšího než skočit do vyhřívaného venkovního bazénu, poslouchat zpěv ptáků a sledovat hory nad vámi. Pokud by vám to nestačilo, můžete se prohřát ve vyhřívaném sudu, sauně nebo v tradičních tureckých lázních (hammam).
Jaké výlety jsme v údolí Soči podnikli?
Údolí řeky Soča nabízí nespočet úchvatných přírodních scenérií. Během našeho dvoudenního jarního pobytu jsme stihli navštívit poměrně rozdílná místa – od hlubokých lesních tůní až po zasněžené horské vrcholky.
Pristava Lepena leží přímo nad nádhernou soutěskou Velika korita, která je jedním z nejkrásnějších úseků řeky Soča. Smaragdová řeka se zde zařezává do hlubokého kaňonu z bílých vápencových skal a pohled na tuto přírodní scenérii bere dech. Na konci koryt se řeka naopak rozšiřuje do tůní a v létě láká ke koupání. My jsme tu sice potkali pár otužilých odvážlivců už v květnu, ale teplota vody se i v parném létě drží kolem pouhých 10 °C.
Šunikov vodni gaj – skrytý klenot v lesích údolí Lepena. Jde o magickou soustavu tůní a vodopádů na říčce Lepenica. Můžete vyrazit pěšky přímo z ubytování nebo se přiblížit a zaparkovat na parkovišti s informační cedulí Šunikov vodni gaj. Odtud se vydat k potoku Lepenjica. Je to krásná nenáročná okružní stezka. Měli jsme obrovské štěstí – díky jarním dešťům byla koryta plná vody a podívaná to byla naprosto úchvatná.
Pokud si chcete užít ty nejkrásnější výhledy na řeku Soča, vydejte se po 25 km dlouhé trase, která vede od pramene Soči v Trentě až do Bovce. Jedná se o Sočskou stezku (Soška pot/ Soča Trail). Cesta je plná dřevěných lávek, visutých mostů a skalních zákoutí. My jsme si prošli jen její část kousek od Trenty směrem k méně známé soutěsce Mala korita, která byla úchvatná!
A z Trenty jsme si vyjeli autem do slavného průsmyku Vršič (1 611 metrů), který spojuje Kranjskou Goru s údolím Soči a je oblíbeným výchozím bodem pro túry. V druhé polovině května nás tu ale překvapila pořádná sněhová nadílka! Udělali jsme si pár zimních fotek, pokochali se panoramaty a delší túru tak odložili na léto. 🙂
Nicméně u Trenty před vjezdem na Vršič jsme si udělali pěknou procházku do méně známé divoké soutěsky Mlinarica. Jde o úzký kaňon, kde se voda dramaticky prodírá mezi vysokými skalami a vytváří různé vodopády a hluboké tůně. A to nejlepší? Stezku jsme měli jen pro sebe. Že nejde o masově navštěvované místo, potvrdilo i to, že jsme potkali asi dva lidi – zato jsme měli štěstí na kozoroha.
Tip na zastávku po cestě: Pokud se stejně jako my budete přesouvat dál k jezeru Bohinj, zastavte se u smaragdového jezera a stejnojmenné vesničky Most na Soči. Je to ideální oáza pro načerpání sil. Můžete se projít po břehu nebo si dát kávu v baru přímo nad vodní hladinou.
Bohinjské jezero – okolo ledovcového klenotu ke hřmícím vodopádům
Vzhledem k dechberoucím scenériím po cestě přijíždíme k největšímu slovinskému přírodnímu jezeru Bohinj až pozdě odpoledne. Po cestě nám vyhládlo, a tak zastavujeme v Bohinjské Bistrici, kde ochutnáváme místní specialitu – pohankové ravioli s houbovou omáčkou.
Pohanka je ve slovinských horách doma. Na horských chatách běžně narazíte třeba na pohankové škubánky s kefírem a škvarky (Ajdovi žganci s kislim mlekom).
Zázemí pro další dny nám poskytly nově zrekonstruované Apartmány Triglav na okraji malebné vesničky Stara Fužina. Přestože k jezeru Bohinj dojdete příjemnou procházkou za 10 minut, panoramatické výhledy na toto ledovcové jezero si můžete užívat přímo z ubytování. Náš apartmán byl situován směrem k vodě a výhled z prostorného balkonu přímo na hladinu v objetí hor nás okamžitě nadchl.
O skvělý start do nového dne se postará vynikající snídaně, která je v ceně pobytu. Posezení na venkovní terase s výhledem na probouzející se přírodu je pohádkou sama o sobě. Bohatý bufet plný nadýchaných lívanců, křupavých croissantů, výběrových lokálních sýrů, uzenin a čerstvého ovoce potěší každého gurmána a dodá vám přesně tu energii, kterou budete na horských trecích potřebovat.
Hřmící vodopády a jarní pastviny
My jsme se vzhledem k nejistému počasí rozhodli pro procházku kolem jezera (cca 12 kilometrů). Začínali jsme u východního břehu v obci Ribčev Laz, odkud jsme se vydali podél severního břehu Bohinje. Vede tudy příjemná stezka (pozor, cyklisté sem nesmí), na které jsme potkali i kravičky ze sousední pastviny.
Od západního břehu jezera jsme následně odbočili směrem ke slavnému vodopádu Savica. Po zdolání 550 schodů se nám otevřel pohled na burácející, 78 metrů vysoký vodopád, který svým kouzlem inspiroval i největšího slovinského básníka France Prešerena. Díky jarnímu tání měl obrovskou sílu.
Od Savice jsme pokračovali do osady Ukanc a po jižním břehu se vrátili zpět do obce Ribčev Laz, odkud jsme původně vycházeli. Tato část trasy je sice vhodná pro cyklisty i kočárky, nevede ale přímo podél vody. I proto se nám severní polovina s pasoucími se kravičkami líbila o něco víc. 🙂
Kousek od jezera Bohinj jsme navštívili také méně známý, ale v květnu ještě nádherně divoký vodopád Grmečica. V létě tu však voda často chybí, takže k němu doporučujeme vyrazit právě na jaře. Zaparkovat můžete u vlakového nádraží v obci Nomenj, odkud je to k vodopádu asi 20 minut pěšky. Cesta vede částečně po krásné cyklostezce podél řeky Sava Bohinjka.
Tímto výletem se pomalu loučíme s kouzelnou bohinjskou oblastí a míříme na východ Slovinska, kde nás čeká závěrečná část dovolené ve zdejších vyhlášených termálech. Po cestě se nabízí spousta míst, která stojí za to navštívit, ale naše volba byla jasná.
Nemohli jsme vynechat ikonické jezero Bled. Zastavili jsme se tu hlavně kvůli naší oblíbené mimosezónní atmosféře. Udělali jsme si procházku kolem vody, vyšlápli na vyhlídku Mala Osojnica pro jeden z nejhezčích výhledů na jezero a za odměnu si dali vyhlášenou kremnu rezinu.
Wellness a vinice – zpomalení v termálním srdci východního Slovinska
Po dnech plných horské turistiky nastal čas na dokonalý restart. Přesunuli jsme se na východ země do Moravských Toplic, kde se nacházejí jedny z největších slovinských lázní – Terme 3000. Ubytovali jsme se v luxusním 5* hotelu Livada Prestige s pohodlně vybavenými pokoji, kde na nás čekala vana s termální vodou a také golfové jamky.
Mimo sezónu to tu nemělo chybu. Hotel má vlastní bazénový komplex přístupný pouze hostům, ale v županu se dá projít chodbami i přímo do obřího termálního parku Terme 3000. Nové wellness centrum s vířivkou a 6 druhy saun jsme měli téměř sami pro sebe. Hlavním lákadlem je zdejší černá termální voda, která vyvěrá z hloubky zemské kůry, má blahodárné účinky na klouby a dosahuje teploty až 38 °C.
Součástí našeho pobytu byla vynikající polopenze, díky které jsme mohli ochutnali i tradiční prekmurskou kuchyni: například bograč – poctivý a nedalekým Maďarskem inspirovaný guláš ze tří druhů masa, který se vaří bez vody, zato s červeným i bílým vínem. A ze sladkého třeba Prekmurská gibanica – tradiční vrstvený dezert s pěti druhy náplní (tvaroh, rozinky, mák, vlašské ořechy a jablka), do kterého jsem se hned zamilovala!
Výlety za vínem a gastronomií
Když už jsme si dostatečně odpočinuli, vyrazili jsme prozkoumat okolí. Pěšky jsme došli do sousední vesničky Tešanovci, kde potkáte vyhlášený venkovský statek Passero. Lidé z širokého okolí vyhledávají jejich kavárnu, čokoládovnu a obchůdek s domácími produkty. Domů jsme si odtud odvezli skvělé pralinky, víno a pro tuto oblast typický, voňavý dýňový olej.
Jen půl hodiny autem od lázní se rozkládá malebná kopcovitá krajina Jeruzalem-Ormož. V této vinařské oblasti produkují jedny z nejlepších bílých vín v Evropě a výhledy na vinice táhnoucí se po hřebenech kopců jsou prostě dechberoucí. V Jeruzalemu se pěstují zejména bílá vína. Místní autochtonní odrůdou je „šipon“.
Na zpáteční cestě do České republiky jsme udělali poslední tečku za celým týdnem v Mariboru. Druhé největší slovinské město nás dostalo svou živou atmosférou na náměstích a krásně opraveným nábřežím řeky Drávy ve čtvrti Lent.
Proč vyrazit do Slovinska mimo sezónu?
Květen nám opět ukázal, že Slovinsko je neuvěřitelně rozmanité. Během jednoho týdne jsme viděli zasněžené hřebeny hor, divoké jarní vodopády, rozkvétající vinice a užili si horké termální prameny. Největším bonusem jarní cesty ale zůstává klid – na památkách, na stezkách i ve wellness centrech. Díky tomu si můžete tuhle nádhernou zemi užít na maximum!
S výběrem, kam se ve Slovinsku vydat, vám pomůže náš Premium průvodce. Najdete v něm plány dovolených v nejoblíbenějších oblastech Slovinska, trasy výletů i horských treků. Získáte také tipy, jaké si koupit lokální produkty a slevy na vstupy do památek, se kterými ušetříte až 2 500 Kč.
Přidat komentář