Hlavní město Slovinska je Lublaň (slovinsky Ljubljana). Současně je i největším městem Slovinska a jeho přirozeným kulturním, politickým, hospodářským i dopravním centrem a sídlem nejvýznamnějších institucí ležící přibližně v geografickém středu Slovinska.

Rozloha a počet obyvatel Lublaně

Samotná Lublaň má 284 293 obyvatel (k 1. 1. 2023), s přilehlými sídly pak tvoří obec (občinu) čítající 293 218 obyvatel. Rozloha samotné Lublaně je 164 km², rozloha celé obce dokonce 275 km². Přirozenou osu města tvoří řeka Ljubljanica (Lublaňka). Podél ní se nachází historické centrum Lublaně a v severní části předměstí se vlévá do řeky Sávy.

Historie hlavního města Lublaně

Na rozvoj Lublaně mělo v průběhu historie vliv mnoho kultur a jazyků, což se projevuje i na dnešním charakteru města připomínajícím částečně středoevropské metropole, částečně přímořská letoviska.

První sídlo v místě dnešní Lublaně postavili již Římané krátce po přelomu letopočtu. Římské město Emona čítalo až 6000 obyvatel. Archeologické nálezy z jižního předměstí Lublaně v okolí tamních mokřadů ale dokazují pravěké osídlení již z přelomu doby kamenné a bronzové. Mimo jiné z této oblasti pochází nejstarší nalezené kolo na světě staré přes 5000 let. Lublaň v dnešní podobě ale začala vznikat až od středověku jako podhradí tamního hradu (dnes Lublaňský hrad) podél řeky Lublaňky.

Již ve vrcholném středověku se Lublaň a Kraňsko dostalo do léna Habsburků. Z podhradní vsi se postupně stalo provinční město a hlavní město rakouského vojvodství Kraňsko. Provinčním městem zůstala Lublaň po celou dobu 20. století až do vyhlášení samostatnosti Slovinska roku 1991, kdy se konečně stala hlavním městem samostatného státu – Slovinska.

Hlavní město Slovinska dnes

V současné době Lublaň zaujme moderním ekologickým přístupem. Do celého centra hlavního města je např. zakázán vjezd autům. I díky tomu se Lublaň stala Evropským zeleným městem, a to jako prvním a zatím jediným ve střední a východní Evropě. Své návštěvníky ale zaujme i nepřeberným množstvím kaváren a kulturních akcí. Doslova na dohled od Lublaně se navíc nacházejí vrcholky Alp a necelou hodinu jízdy i břehy Jadranu. Významnou měrou se na dnešní podobě centra města podílel architekt Josip Plečnik, který působil i v Praze. Pro jedinečnost jeho práce byla Plečnikova početná díla v Lublani zapsána v roce 2021 na seznam světového dědictví UNESCO.

Více o tom, co si v Lublani prohlédnout, se dozvíte v našem průvodci po Lublani nebo v našich tipech na prodloužený víkend v Lublani.

S výběrem, kam se ve Slovinsku vydat, vám pomůže náš Premium průvodce. Najdete v něm plány dovolených v nejoblíbenějších oblastech Slovinska, trasy výletů i horských treků. Získáte také tipy, jaké si koupit lokální produkty a slevy na vstupy do památek, se kterými ušetříte až 2 500 Kč.