Malebné a klidné alpské podhůří – Škofjeloško a Polhograjsko hribovje

Škofjelosko hribovje, Slovinsko. Foto: Sašo Kočev

Malebné kopečky podhůří Julských Alp s názvy Škofjeloško a Polhograjsko hribovje jsou oblíbeným turistickým cílem nedaleko Lublaně. Leží u pohádkového městečka Škofja Loka a nabízí krásné výlety v klidných nižších horách s až kýčovitými výhledy na vesničky a kostelíky.

Západně od Lublaně, hlavního města Slovinska, se nachází kopcovitá krajina jménem Škofjeloško a Polhograjsko hribovje. Nejvyšším vrcholem je Tošč s 1021 m n. m. Je to malebný kus krajiny s rozptýlenými staveními, pastvinami, lesy a kostelíky na kopcích. A protože to není nijak daleko z hlavního města, je tento kout Slovinska vyhledávaným turistickým cílem. Tras různé délky a náročnosti je tu skutečně hodně.

Hlavní výhodou tohoto pohoří je skutečnost, že na rozdíl od vysokých hor sem můžete chodit celoročně. Ať je horko nebo leží metr sněhu, na Hribovju je krásně vždycky. Navíc je sem skvělá dopravní dostupnost – z hlavního města se sem dostanete nejen autem, ale i vlakem nebo příměstským autobusem.

Následující text přináší seznam nejzajímavějších tras různé náročnosti.

1. Z Polhova Gradce na Grmadu a Tošč

Polhov Gradec, Slovinsko
Polhov Gradec je oblíbenou turistickou základnou, odkud můžete vyrazit třeba na Grmadu nebo Tošč.

Jedním z hezkých cílů Polhograjského hribovje je skalnatý vrchol Grmada. Z Lublaně vyrazíme do Polhova Gradce. Parkovat je možné u Blagajeva gradu, popřípadě lze pokračovat ještě kousek k severu a parkovat na parkovišti blízko restaurace Gostilna Polhograjski dom.

Napojíme se na turistickou značku, která začne strmě stoupat, až nás dovede na první cíl- vrchol Grmady. Je tu pěkný rozhled na všechny strany, ať už do kopcovité krajiny na jihu, tak na západ a sever, kde se tyčí vrcholky Julských Alp a Karavanek.

Trasa na Grmadu
Trasa na vrchol Grmada.

Po turistické trase je možné dále pokračovat na nejvyšší horu tohoto pohoří, Tošč (1021 m n. m.). Pokud se chceme vrátit do Polhova Gradce, musíme se z Tošče vrátit zpět do sedla s restaurací Gonte, odkud je pak možné zamířit zpátky do údolí a do Polhova Gradce.

2. Ze Škofje Loky na Lubnik a zpět

Lubnik, Slovinsko. Foto: Sašo Kočevar
Obíbeným turistickým cílem je vrchol Lubnik nad městem Škofja Loka. Foto: Sašo Kočevar

Jedním z pěkných cílů tohoto pohoří je vrchol Lubnik (1025 m n. m.) nad historickým městem Škofja Loka. Parkujeme kdekoliv v centru města, parkovišť je tu celá řada. Historickým jádrem města zamíříme k hradu, odkud nás už směrovky navedou na vrchol Lubniku. Cestou můžeme navštívit ruiny dvou románských hradů (mimochodem vede tu také značená stezka tří hradů).

Trasa na Lubnik
Trasa na Lubnik.

Možností, jak se dostat na vrchol, je celá řada. Snadnější cesta vede z jižní strany, přes Gabrovo, náročnější je cesta po hřebenu přes Mali Lubnik. Z vrcholu Lubniku je nádherný rozhled na Julské Alpy i Karavanky, občerstvit se můžete v útulné restauraci.

3. Vyhlídka od sv. Jakoba

Svatý Jakob, Polhov Gradec, Slovinsko
Vyhlídkový vrchol svatého Jakoba v Polhově kousek od Lublaně.

Vyhlídkový vrchol s kostelíkem sv. Jakoba (807 m n. m.) nedaleko Topolu pri Medvodah je oblíbeným výletním cílem. Od kostelíka jsou hezké výhledy na Julské Alpy, Karavanky, za hezkého počasí je vidět i nejvyšší hora Slovinska, Triglav. Jižním směrem zase můžeme obdivovat kopcovitou krajinu Polhograjského hribovje, s vrcholy Grmadou a Toščí.

Trasa na vrchol sv. Jakoba
Nenáročná trasa na vrchol sv. Jakoba s parkováním ve vsi Topol pro Medvodah.

Ke sv. Jakobu se mimochodem dostaneme i naprosto nenáročnou variantou cesty – je možné najít parkovací místo ve vsi Topol pri Medvodah a ke kopci s kostelíkem dojít prakticky po rovině. Další variantou výletu je trasa z městské části Ljubljana – Vižmarje. Turistické značení můžeme sledovat od benzínové stanice – stezka stoupá úvozem kaštanovými lesy, až nás dovede do Topolu pri Medvodah, odkud je už kostel na dohled.

Trasa na vyhlídkový kopec sv. Jakoba
Delší trasa na vyhlídkový kopec sv. Jakoba s kostelíkem.

Zpáteční cestou můžeme navštívit výrazný vrchol jménem Jeterbenk Slavkov dom blízko vsi Golo Brdo a vrátit se do čtvrti Vižmarje. Svatého Jakoba je možno navštívit též z Medvod. Parkujeme na některém z parkovišť v čtvrti Preska a do kopců míříme přes Žlebe, ke kostelu sv. Marjety a dále přes Jeterbenk k sv. Jakobu. Zpátky do Medvod se můžeme vrátit přes vesnice Tehovec a Studenčice.

4. Osolnik a Gontarska Planina

Trasa na Osolnik
Trasa na vrchol Osolnik.

Dalším z hezkých výletních cílů je vrchol Osolnik (857 m n. m.) s kostelíkem sv. Mohora a Fortunata. Parkujeme na malém parkovišti u kostela sv. Štefana v obci Sora nedaleko Medvod, případně ještě výše na některém z malých plácků u silnice. Napojíme se na turistickou značku, která nás směřuje přímo na Osolnik.

Výstup ze Sory na vrchol zabere zhruba jednu a půl hodiny a podle časových možností se od kostela buď můžeme vrátit zase zpět na parkoviště v Soře, nebo je možné cestu rozšířit o zhruba dvouhodinový okruh přes lesnatý hřeben zvaný Gontarska planina (906 m n. m.) a Mihelčičev dom na Govejku, kde je možné se občerstvit v stylové horské boudě. Vrátíme se zpět k Osolniku a do Sory je možné sejít buď po silnici, nebo stejnou cestou, jakou jsme ke kostelu přišli.

5. Tošč ze Škofje Loky pro náročné

Náročnější trasa na Tošč
Náročnější trasa na Tošč

Na Tošč je možné vystoupat z více míst, nejen z Polhova Gradce. Jednou z možných variant je trasa ze Škofji Loky. Jde o asi třicetikilometrový okruh se značným převýšením, a tak je nutné si na něj vyčlenit dostatek času. Parkujeme ve Škofje Loce na velkém parkovišti ve čtvrti Puštal.

Napojíme se na turistickou trasu, která nás vede kolem kostelíků sv. Andreje a Ožbolta směrem na Selo nad Polhovim Gradcem (situace za sv. Ožboltem je poněkud nepřehledná, trasu je nutné bedlivě sledovat a konzultovat s mapou) a kolem kostela sv. Jedrt začneme stoupat na vrchol Tošče.

Pokud chceme udělat okruh, pokračujeme dále do sedla mezi Toščí a Malou Toščí, odkud nás šipky nasměrují dále na Gontarskou planinu a Osolnik. Z Osolniku bedlivě sledujeme šipky na Škofju Loku, sestup nám zabere asi další dvě hodiny.

Všechny výše uvedené trasy vedou přes hezké vrcholy s malebnými kostelíky a ještě hezčími výhledy. Veškeré trasy však vedou kopcovitou krajinou se značným převýšením a je nutné počítat s tím, že co se zdá být blízko, je ve skutečnosti o něco dál.

Slovinské turistické značení bohužel nepatří k nejpřehlednějším, a tak se v kopcích můžete snadno ztratit. Žádná z tras není vhodná pro osoby se špatnou fyzickou kondicí ani pro kočárky.

O autorovi

Soňa Dvořáčková

Soňa Dvořáčková

Archeoložka a nadšená cestovatelka po Slovinsku. Na své toulky po přírodních i kulturních památkách Slovinska nikdy nezapomene vzít svého australského ovčáka. Studuje slovinštinu. O svých výletech píše cestovatelský blog nejen ze Slovinska.

Komentáře

    Přidat komentář

    Odeslání komentáře souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

    Close