Plečnikova Lublaň – architektonické klenoty hlavního města

Lublaňský rodák Jože Plečnik bývá označován za otce moderny a byl největším slovinským architektem 20. století. V hlavním slovinském městě zanechal významnou stopu podobně jako Gaudí v Barceloně. Seznamte se s nejvýznamějšími Plečnikovými výtvory, které vtiskly Lublani její moderní identitu.

Obsah

Plečnikovi se podařilo zrealizovat svoji vizi Lublaně jako komplexního uměleckého díla a vetknout jí moderní urbanistickou identitu. Termín Plečnikova Lublaň odkazuje k prostoru, který vznikl poté, co Lublaň zasáhlo koncem 19. století silné zemětřesení. Plečnik vylepšil urbanistický plán původně navržený Maxem Fabianim a svojí genialitou a nápaditostí vytvořil ze svého rodného města architektonický klenot.

1. Trojmostí – genialita v urbanistických řešeních

Trojmostí, Lublaň, Slovinsko. Foto: Aljaž Sedovšek
Trojmostí je ukázkou Plečnikovy tvůrčí geniality a nápaditosti. Foto: Aljaž Sedovšek

Trojmostí je symbolem hlavního města. Trojice mostů přes řeku Lublanici, navazující na ústřední náměstí Prešerenov trg pochází z roku 1932. Plečnik přidal k původnímu kapacitně vytíženému mostu z roku 1842 z každé strany další dva mosty. Elegantním rozšířením jednoduše ulevil frekventované pěší zóně. Inspirací byla údajně Plečnikovi Praha, kde na počátku století působil – konkrétně provizorní pěší lávka při stavbě Manésova mostu.

2. Národní univerzitní knihovna – charismatická stavba s nepřehlédnutelnou fasádou

Národní univerzitní knihovna, Lublaň, Slovinsko
Mistrovským dílem Jože Plečnika je budova Národní a univerzitní knihovny s nápaditou fasádou a působivým interiérem.

Pokud by se mělo něco v Lublani označit za Plečnikovo mistrovské dílo, byla by to budova Národní univerzitní knihovny. Stavba, kde se mísí různé na první pohled neslučitelné prvky a styly, je klasickou ukázkou jeho tvorby. Její realizace proběhla mezi lety 1936 až 1941.

Nápadná fasáda knihovny je kombinací červených cihel a bílého kamene s fragmenty z antických staveb. Uvnitř je působivé hlavní schodiště obložené tmavým mramorem, které kontrastuje se světlou studovnou. Zajímavá je také dřevem obložená čítarna se zábradlím z trubek, které původně sloužily k vedení plynu.

3. Městská tržnice – ikonická stavba s benátským nádechem

Lublaňská ústřední tržnice, Lublaň, Slovinsko
Lublaňská ústřední tržnice podél řeky Lublanice, kde se v podloubí ukrývají obchůdky nabízející místní potraviny a suroviny.

Pohled na tržnici přiléhající těsně k říčce Lublanici patří k ikonickým scenériím Lublaně. Budova pochází z 40. let 20. století. Na konci 19. století zde po zemětřesení a zničení starého kláštera s diecézní dívčí kolejí zbylo volné místo pro tržnici. V podloubí se nachází obchůdky se slovinskými produkty a suvenýry.

Dílem architekta jsou i dodnes používané skládací dřevěné stánky s barevnými plátěnými přístřešky. Na prostranství tržnice, kde se od pondělí do pátku konají zelné trhy, navazuje plynule kolonáda a Trojmostí.

4. Letní divadlo Křižanke – kulturní stánek na místě bývalého kláštera

Kulturní areál Křižanke, Lublaň, Slovinsko. Foto: Mankica Kranjec
Letní divadlo Křižanke stojí na místě bývalého klášterního komplexu. Foto: Mankica Kranjec

Úprava klášterního komplexu patří k posledním velkým dílům Jože Plečnika v Lublani. Někdejší klášter řádu německých rytířů přetvořil v působivý koncertní prostor. Do nepřístupných zdí vsadil okna inspirovaná renesancí a otevřel tak prostranství vnějšímu světu.V letech 1952 až 1956 zde pod jeho vedením vzniklo z klášterní zahrady letní divadlo, kde se odehrávají významné kulturní akce.

5. Plečnikův dům – stálá výstava i autentické místnosti

Plečnikův dům, Lublaň, Střední Slovinsko. Foto: Miran Kambic
Plečnikův dům ve čtvrti Trnovo, kde architekt během svého pobytu v Lublani žil a tvořil.

Vlastní dům Jože Plečnika s ateliérem, který stojí na lublaňském předměstí Trnovo a v současnosti funguje jako muzeum. Architekt zde žil poté, co se vrátil z Prahy. Později přikoupil sousední dům a spojil jej s tím původním. Výjimečného architekta a jeho dílo přibližuje stálá výstava, ale také samotný dům s jeho ateliérem včetně vybavení. Většina místností je zachována v téměř nezměněné podobě včetně korespondence, knihovny či architektových plánů.

6. Zdymadlo na řece Lublanici – vítězný oblouk pro odtékající vodu

Stavidla na řece Lublanici, Lublaň, Slovinsko
Zdymadlo na řece Lublanici bylo na návrh Plečnika vybudováno v roce 1944.

Realizace stavidla na řece Lublanica byla součástí Plečnikova rozsáhlého návrhu řešení na uspořádání promenády kolem řeky v centru města. Zdymadlo se nachází na konci regulovaného toku řeky. Technická stavba má vytvářet obraz domu na vodě, který podpírají tři antické sloupy s lidskými tvářemi. Trojice ionských sloupů má odkazovat k architektonické tradici egyptských hrobek.

7. Kostel sv. Michala na lublaňských blatech – unikátní sakrální stavba

Kostel sv. Michala na lublaňských blatech, Lublaň, Slovinsko
Kostel sv. Michala nedaleko Lublaně byl pro Jože Plečnika výzvou nejen kvůli podmáčené půdě.

Jedinečná sakrální stavba, kterou provázela od počátku realizace řada problémů. Jedním z nich byl nedostatek financí a nutnost vystačit si s omezeným materiálem. Další komplikací byla podmáčená půda, na níž měl být kostel postaven. Kostel má konstrukční systém založený na kanalizačních trubkách a svítidla z kávových mlýnků či kravských rohů. Venkovský charakter kostelu vdechlo folklórní zdobení sloupů a v interiéru hojně používané světlé dřevo.

8. Pobřežní promenáda Trnovo – lublaňská pláž a místo setkávání

Nábřeží Trnovo, Lublaň, Slovinsko. Foto: Andrej Tarfila
Jedna z nejkrásnějších promenád kolem řeky Lublanice, kde byl dříve přístav. Foto: Andrej Tarfila

Jedna z nejkrásnějších promenád podél řeky Lublanice. Dlouhé široké kamenité schody, které postupně sestupují k řece, jsou dalším unikátním architektonickým výtvorem Jože Plečnika, se záměrem zvelebit zanedbaný břeh řeky Lublanice. Dříve místo sloužilo jako překladiště pro lodě, které sem přivážely kámen pro stavbu budov v Lublani. Dnes oblíbená promenáda láká k setkávání lidí, posedávání pod vzrostlými vrbami a procházkám podél řeky, díky tomu se jí mezi místními přezdívá lublaňská pláž.

9. Hřbitov Žale – zahrada všech svatých s antickými prvky

Hřbitov Žale, Lublaň, Slovinsko. Foto: Miran Kambic
Hřbitov Žale se stromovou alejí, který Plečnik nazýval „Zahradou všech svatých“. Foto: Miran Kambic

Komplex drobných kaplí rozptýlených v parku. Tak Jože Plečnik navrhnul hřbitov v Lublani s cílem vzbudit v lidech naději namísto žalu z odchodu blízkých. Rozdílnými tvary kaplí, které mají připomínat byzantský kostel či mohylu, chtěl architekt vyjádřit rovnost jednotlivých náboženství ve světle smrti. Hřbitov také nazval poetičtěji „Zahrada všech svatých“. Sám Jože Plečnik byl na tomto hřbitově pochován v roce 1957.

Plečnikova díla jsou dnes již neodmyslitelnou součástí hlavního města. Pohodová atmosféra Lublaně je prodchnuta duchem tohoto významného architekta, na kterého je Slovinsko právem hrdé.

O autorovi

Kristýna Kousalíková

Kristýna Kousalíková

Pozorná cestovatelka, která si při cestování vychutnává jedinečnou atmosféru místa a pokouší se ji alespoň trochu zachytit foťákem. Nejlepší cesta je pro ni kombinace poklidné přírody a potulování se městem s pozorováním okolního dění z kaváren a zahrádek.

Komentáře

    Přidat komentář

    Odeslání komentáře souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

    Close