První z možností, kam se při dovolené v údolí Soči vydat, je na její samotný začátek. Vyplatí se vyjet si i na horské sedlo Vršič. Případně, pokud do údolí Soči přijíždíte ve směru od Kranjske Gory, je sedlo Vršič skvělou alternativou cestě přes Itálii.
Kromě samotného horského sedla a krátké procházky s úžasnými výhledy na vrcholu vás v údolí čeká i krátká procházka k prameni smaragdové řeky Soči a přírodní zajímavosti v nejvyšší části jejího toku.
Mapa výletu
Vršič
Na Vršič se z údolí Soči dostanete silnicí od Bovce, za městečkem prudce odbočte doprava na Kranjskou Goru. Zde je již sedlo Vršič značené. Čeká vás ještě asi 20 km cesty údolím Soči až do vesničky Trenta, za níž již začíná příkré stoupání se serpentinami. S autem vás čeká stoupání do 1.611 m. n. m. Cesta je náročná na pozornost, často se budete vyhýbat chodcům nebo cyklistům. Zatáčky na silnici jsou zpravidla vydlážděny kostkami. Na první zatáčku ve výšce 794 m. n. m. narazíte za mostem přes Soču za Trentou. Celkem vás pak až na sedlo čeká ještě 24 zatáček. Všechny jsou číslované a je u nich uvedena nadmořská výška. Sedlo se nachází za zatáčkou č. 25.
Cestu si můžete zpříjemnit krátkou zastávkou za zatáčkou č. 29. Na levé straně silnice se nachází malé parkoviště a odsud je to jen pár kroků na dřevěnou plošinu s vyhlídkou na údolí Soči
Sedlo Vršič
Od ruské kaple se autem vydejte dále do kopce. Postupně bude ubývat lesa a začnou se objevovat skály okolních vrcholů a výhledy. Poslední zatáčka před vrcholem nese číslo 24. V sedle se nachází menší parkoviště, zde zastavte. Vyplatí se totiž vyjít se podívat až na vyhlídky u horských chat.
Od parkoviště se vydejte doleva, do kopce, směrem k Tičarovo chatě. Tu za několik desítek metrů minete a pokračujte do kopce k Poštarskemu domu (Poštovní bouda). Cesta vám zabere asi 15 min a vede do kopce po kamenité cestě. Vedle ní potkáte zbytky italské a jugoslávské strážnice z meziválečných dob, kdy tudy vedla hranice mezi Itálií a Jugoslávií. Ostatně také Poštovní bouda, kterou dnes spravuje turistický klub Pošty Slovinska a Telekomu, byla původně postavena jako ubytovna celníků a pohraniční stráže.
Na cestě vás čeká ještě jedna pozoruhodnost: ajdovsko dekle, neboli pohanská dívka.
Až vystoupáte k chatě, můžete chvíli posedět a pokochat se pohledem na okolní hory, případně se i občerstvit. Zpět k autu využijte stejnou cestu.
Pramen Soči
Od sedla sestupte klesáním dolů po stejné trase do údolí. Těsně před koncem klesání, v zatáčce č. 49, odbočte doprava k prameni Soči. Na konci asfaltové úzké cesty se nachází Chata u pramene Soči a také menši parkoviště. Zde nechte své auto a dále pokračujte po svých. Cesta vede z velké části lesem a je poměrně náročná na stoupání a je kamenitá. V jednom úseku bude potřeba přidržet se i řetězu u skály, určitě proto nepodceňte svoji obuv.
Téměř na konci cesty se dostanete s lesa ven a budete odměněni krásným výhledem do okolí i malým vodopádem a peřejemi. Na samém konci stezky naleznete průzračné skalní jezírko tyrkysové barvy, odkud řeka Soča pramení.
Trenta
Od pramene Soči pokračujte zpět k vesničce Trenta. Malinká vesnička leží ve stejnojmenném údolí Trenta, jež je součástí Triglavského národního parku. Je to klidné místo, které se probouzí v létě s příchodem turistů a horalů. Ještě před ní se vyplatí zastavit a udělat si krátkou zastávku v místním arboretu. Auto doporučujeme zanechat u trentského kostela a vrátit se pár kroků nazpět.
Arboretum Alpinum Juliana
Jedná se o nejstarší botanickou zahradu ve Slovinsku a zároveň jedinou alpínskou botanickou zahradu v zemi. Ke zhlédnutí tu jsou rostliny charakteristické pro Julské Alpy. Botanická zahrada byla založena v roce 1926 Albertem Boisem de Chesne z Terstu, nedaleko kostela sv. Marie.
Fascinující podívanou poskytuje návštěvníkům arboreta nad 600 různých druhů alpských rostlin, včetně vzácných endemitů – druhů, které se vyskytují pouze na území Slovinska. Obdivovat tyto jedinečné horské rostliny můžete na ploše 2 572 m² v nadmořské výšce 800 metrů. Ačkoli je arboretum nejkrásnější v květnu a začátkem června, kdy všechny rostliny kvetou, své specifické kouzlo má i v ostatních měsících.
Trentské muzeum – Centrum Triglavského národního parku
V centru vesničky Trenta naleznete Muzeum Triglavského národního parku s expozicí o místní přírodě i historii. Navíc se zde nachází i obchod se zajímavými upomínkovými předměty a místními produkty.
Dům Trenta, jak se muzeum také nazývá, vás určitě mile překvapí. V několikapatrové expozici si můžete prohlédnout interaktivní výstavu o Triglavském národním parku s představením flóry i fauny, filmové instalace – např. o alpských lesích a o řece Soče a výstavu o etnologickém vývoji místa s původním vybavením interiérů alpských domů.
Velika Korita
Mala Korita
Ještě před zastávkou u velkých koryt Soče se můžete zastavit u skromnějších tzv. malých koryt. Ta se nacházejí asi 7 km od Trenty. Z hlavní silnice odbočte doleva na křižovatce se silničkou na Vrsnik. Hned za mostem zaparkujte. Projít se můžete okolo nedlouhého, ale velmi hezkého úseku Soči, protékající mezi kamenitými útvary. V místě máte navíc i možnost se stylově najíst na místní turistické farmě rodiny Jelinčičových. Nabídka vynikající domácí kuchyně a tradičních místních jídel je opravdu široká a ceny jsou vzhledem k umístění spíše nižší.
Velika Korita
Dále po proudu řeky několik kilometrů od malých koryt se nachází větší varianta této přírodní památky. Odbočka se nachází poblíž vesničky Soča a na ukazateli najdete směrovku na Velika korita a osadu Lepena. Za mostem se dejte doprava a asi po 300 metrech jízdy zastavte na štěrkovém parkovišti na břehu řeky.
Od parkoviště se vydejte po asfaltové cestě zpět ve směru, odkud jste přijeli. Řeka Soča je v tomto místě mělká, podloží oblázkové a tedy vhodné ke koupání. I v parných letních měsících má ale voda v Soče jen něco přes 10°C. Do vody se zde dá i skákat, více než jinde ale platí pravidlo opatrnosti. Ročně si Soča vyžádá životy několika neopatrných turistů.
Od mostu, přes který jste přejeli, pokračujte stále rovně a most nepřecházejte, zanedlouho sejdete z cesty pro auta a dostanete se na pěší stezku. Na několika místech stezky se dá sejít až k vodě, jinak ale voda teče sevřená do úzkých skalních stěn. Asi po 500 m. se pak dostanete k závěsnému mostu, odkud se otevírá nejhezčí výhled na koryta.
Pro cestu zpět k parkovišti bohužel neexistuje jiná vhodná alternativa, než se vrátit stejnou cestou.
Šunikov vodni gaj
Od parkoviště u Velkých koryt můžete pokračovat ještě k procházce přes Šunikov vodni gaj (les okolo potoka Šunik). Parkoviště u Velkých koryt je poměrně drahé a navíc časově omezené, můžete se proto přemístit autem o něco výše dle přiložené mapy. Šunikov vodni gaj se nachází v údolí Lepena nedaleko Trenty. Potok Šunik a přilehlý potok Lepenjica tu vytvářejí křišťálové vodopády, tůňky a zelenomodré bazénky. Cesta od Soči po asfaltové silnici měří asi 3 km. Druhá varianta je pokračovat po úzké asfaltové silnici asi 3 km na malé štěrkové parkoviště, které se nachází přímo na začátku značené stezky.
Vodní háj potoka Šunik (v místním nářečí je šunik také výrazem pro včelí úl) byl ještě před desetiletím neobjeveným přírodním klenotem. Dnes je jedním z nejnavštěvovanějších turistických míst v údolí Soči a okolí.
Potoky Šunik a Lepenjica zde před soutokem vytvářejí pozoruhodnou soustavu vodopádů, tůněk a menších potůčků. Přírodním prostředím, které je protkané energetickými body, vede krátká stezka, během níž uvidíte vše podstatné. Okružní trasa je od nejbližšího parkoviště dlouhá asi 1,5 km.