TOP 10 archeologických lokalit ve Slovinsku

Emona, Lublaň, Slovinsko

Slovinsko je nejen zemí přírodních krás, ale i neuvěřitelně bohaté historie. Napříč celým Slovinskem můžete obdivovat pozůstatky pravěkého osídlení, římských měst i středověkých pevností. Najdete tu flétnu z doby kamenné i nejstarší kolo na světě.

Obsah

Dnešní Slovinsko leží v lokalitě, kde se v historii střetávaly nejrůznější národy a kultury. Docházelo tu k tření, díky kterému zde dodnes nacházíme celou škálu archeologických nálezů od těch nejstarších dob. Už v době kamenné se na území dnešního Slovinska nacházela významná sídla. A oblast se zalíbila také Římanům, kteří zde založili hned čtyři města.

Archeologické lokality najdete napříč celým Slovinskem. Často se jedná zároveň o místa v krásné přírodě. Nic vám tedy nebrání se vydat za přírodními krásami a přitom si představovat, jak se tu žilo lidem před dávnými a dávnými lety.

Za pravěkými lidmi – flétna z doby kamenné i nejstarší kolo světa

Území Slovinska bylo osídleno od nejstarších dob. Již v starší době kamenné se po slovinské krajině proháněli pravěcí lovci a sběrači. O jejich pobytu svědčí četné nálezy nejen v jeskyních. Jedním z nejstarších a nejslavnějších nálezů z této doby je flétna z lokality Divje Babe. Píšťalu před zhruba 60 000 lety vyrobil neandrtálec ze stehenní kosti jeskynního medvěda. Dnes si ji můžete prohlédnout ve slovinském Národním muzeu v Lublani.

1. Lublaňská blata – pravěká lokalita na seznamu UNESCO

Ljubljansko barje, Slovinsko. Foto: Jošt Gantar
Ljubljansko barje je bažinatá oblast jižně od Lublaně. Byly tu nalezeny pozůstatky osad na kůlech z doby kamenné. Foto: Jošt Gantar

Rovinatá oblast Lublaňská blata (slovinsky Ljubljansko barje) jižně od Lublaně byla v minulosti podmáčená a neúrodná, pravěcí lidé ji však dokázali využít. V tamních blatech vznikly nákolní osady, tedy domy postavené nad hladinou jezera na kůlech. Z Lublaňských blat pochází nález nejstaršího kola na světě. Pravěké lokality na Lublaňských blatech byly díky své unikátnosti zařazeny na seznam kulturních památek UNESCO. Dnes v oblasti vede několik naučných stezek, po nichž se můžete vydat, nebo se můžete vypravit do slovinského národního muzea obdivovat nálezy. Lublaňská blata jsou zároveň přírodní rezervací, kde můžete pozorovat ptactvo.

2. Novo mesto – město situl s příběhy z dávných dob

Novo mesto, Slovinsko. Foto: Jošt Gantar
Novo mesto je malebné městečko v jihovýchodním Slovinsku. V místním muzeu si můžete prohlédnout starobylé nádoby situly, kterými je město proslavené. Foto: Jošt Gantar

Ve starší době železné, neboli době halštatské, v době četných kulturních kontaktů se Středomořím, v době, kdy byla lokální knížata pohřbívána do hrobových komor v nitru obrovských mohyl, se na území dnešního Slovinska vyráběly tzv. situly – bronzová bohatě zdobená vědra. Na nádobách můžeme obdivovat celé příběhy vytepané do bronzového plechu. Situly se vyráběly v oblasti kolem dnešního města Novo Mesto, které si proto hrdě říká „město situl“. Až budete mít cestu kolem, zaskočte si do místního muzea Doleňska, kde je kromě dalších cenných archeologických nálezů i několik těchto situl vystaveno.

Římská říše – čtyři města, která tu stojí dodnes

V době římské se území dnešního Slovinska stalo součástí Římské říše. Vznikla tu čtyři města – Emona (Lublaň), Poetovio (Ptuj), Celeia (Celje) a Neviodonum (Drnovo). Jejich pozůstatky se dnes skrývají pod moderními městy.

3. Lublaň – po stopách římského města Emona

Emona, Lublaň, Slovinsko. Foto: Soňa Hendrychová
Na území dnešní Lublaně kdysi leželo rímské město Emona. Základy římských domů si zde dodnes můžete prohlédnout. Foto: Soňa Hendrychová

V hlavním městě Slovinska Lublani se můžete vypravit po stopách Římanů, kteří zde vybudovali město Emona. Celá trasa má deset zastavení, cestou navštívíte dva drobné archeoparky – městský dům římské Emony a raně křesťanské centrum. Uvidíte také římské opevnění. Vstupenky a plánek si můžete vyzvednout v lublaňském městském muzeu. Cena vstupného je 4 €/osobu.

Co dalšího si prohlédnout v hlavním městě Slovinska zjistíte v našem průvodci po Lublani.

4. Celje – římská silnice ukrytá pod městem

Celje, Slovinsko. Foto: Jošt Gantar
Pod městem Celje ve východním Slovinsku je uchována unikátní římská silnice. Foto: Jošt Gantar

Na území dnešního města Celje ležela v minulosti římská Celeia. Na její stopy může pozorný návštěvník narazit dodnes. V podzemí městského muzea Celje se dokonce nachází úsek původní římské silnice, z obou stran lemovaný kamennými náhrobky.

Nad městem se vypíná středověký hrad hrabat z Celje. I když to běžného návštěvníka vůbec nenapadne, hrad má vazbu na naši zemi. Barbara Celjská, jedna z dcer celjského hraběte, se provdala za Zikmunda Lucemburského a stala se českou královnou. Její hrob se dodnes skrývá ve svatovítské katedrále.

5. Ptuj – město založené Římany

Ptuj, Slovinsko. Foto: Dražen Štader, Produkcija Studio
Město Ptuj založili Římané a pojmenovali ho Poetovio. Dnes jsou zajímavou turistickou atrakcí římské průvody. Foto: Dražen Štader, Produkcija Studio

Také na území východoslovinského města Ptuj se kdysi rozkládalo římské město. Dodnes můžete ve městě potkat římské stély či náhrobní kameny, stačí se pozorně dívat kolem sebe. Nejznámější je Orfeův památník z 2. století n. l., který najdete pod městskou věží. Město pořádá také římské průvody, které jsou zajímavou turistickou atrakcí.

Město Ptuj má velmi zajímavou i středověkou historii. V 9. století zde žil Pribina, kníže vyhnaný velkomoravským Mojmírem z Nitry, a také jeho syn Kocel. Založili tu dva kostely a Ptuj se zřejmě stal významným raně středověkým centrem. Nad městem později vznikl hrad, který můžete navštívit. Jsou odsud nádherné výhledy na městečko i řeku Drávu.

Co dalšího si prohlédnout v tomto starobylém městě, zjistíte v našem průvodci po Ptuji.

Soumrak nad římskou říší – útočiště v kopcích před barbary

Také by vás zajímalo, co dělali obyvatelé římské říše, když do Evropy proudily z východu barbarské hordy? Ve Slovinsku si snadno můžete představit strach, který romanizované obyvatelstvo římské říše prožívalo. Města zanikala a lidé se přesouvali na snadno ubránitelné nedostupné kopce, které ještě opevňovali mohutnými kamennými hradbami. Římané v tu dobu byli již křesťané, a tak na takzvaných výšinných lokalitách vznikají kamenné kostely. A protože ke křesťanství neodmyslitelně patří víno, nacházejí se na těchto kopcích také zlomky velkých amfor – nádob, v nichž víno v neklidných dobách do těchto zapadlých končin doputovalo.

6. Rifnik – zbytky opevnění i krásné výhledy

Rifnik, Slovinsko. Foto: Soňa Hendrychová
Archeologické naleziště Rifnik leží nedaleko města Celje. Najdete tu pozůstatky dvou kostelních staveb z období soumraku římské říše. Kromě toho jsou tu krásné výhledy. Foto: Soňa Hendrychová

Jednou z lokalit, kde se lidé ukrývali před nájezdy, je Rifnik u Šentjuru nedaleko města Celje, výrazný kopec nedaleko od dálnice spojující Maribor s Lublaní. Při výstupu na vrchol se pořádně zapotíte, odměnou vám však budou krásné výhledy. Obdivovat můžete pozůstatky hned dvou kostelních staveb, jakož i hradby obkružující celé temeno kopce.

7. Ajdovski gradec – mohutné opevnění nad malebnou krajinou

Ajdovski gradec, Sevnica, Slovinsko. Foto: Soňa Hendrychová
Ajdovski gradec leží nedaleko města Sevnica ve východním Slovinsku. Jedná se o jedno z archeologických nalezišť z konce římské říše. Foto: Soňa Hendrychová

Ajdovski gradec nad Vranjem leží nedaleko města Sevnica, trochu stranou hlavních silničních tahů. Lokalita se nachází na jednom z četných kopců malebné slovinské krajiny. Stejně jako na Rifniku tu najdete pozůstatky dvou kostelních staveb, jakož i mohutné opevnění. S lokalitou vás seznámí pěkně udělané informační tabule.

8. Tonovcov grad – římské naleziště u Kobaridu

Tonovcov grad, Kobarid, Slovinsko. Foto: Soňa Hendrychová
Tonovcov grad je archeologické naleziště u Kobaridu v údolí Soči. Jednalo se o útočiště obyvatel v době rozpadu římské říše. Foto: Soňa Hendrychová

Pokud navštívíte údolí Soči a Kobarid, neměli byste minout Tonovcov grad u Kobaridu. Nad řekou Sočou se vypíná mohutný vrch, na němž jsou pozůstatky další výšinné lokality, kam v nejistých časech rozpadu římské říše uteklo místní obyvatelstvo. Nahoře najdete pozůstatky kostela, cisternu na dešťovou vodu, zdi obytných budov, i bohaté informační tabule.

9. Ajdna – horský trek za úkrytem v kopcích

Ajdna, Karavany, Slovinsko. Foto: Aleš Krivec
Pohled z vrchu Ajdna v Karavankách na okolní hory. Foto: Aleš Krivec

Ajdna dokonale zhmotňuje strach, který museli obyvatelé římské říše pociťovat tváří v tvář germánským barbarům. Výrazný skalní zub pod hřebenem Karavanek nedaleko města Jesenice na slovinsko-rakouské hranici můžete obdivovat jak z dálnice, tak z vlaku. Ano, až do výšky 1000 m n. m. neváhali vystoupat lidé, aby se zachránili. Jedna z cest na vrchol musí být dnes dokonce jištěna řetězy.

10. Bled – pohanská svatyně i antické opevnění

Bledský ostrov, Bled, Slovinsko
Na malý ostrůvek uprostřed Bledského jezera předci vměstnali kostel, zvonici i pohřebiště z 9. století.

Bled patří mezi ty lokality ve Slovinsku, které by bylo škoda minout. Nad jezerem s ostrůvkem uprostřed se na skále vypíná hrad, břeh lemuje vycházková trasa s četnými podniky, které přímo vybízejí k posezení.

Málokdo přitom ví, že okolí Bledského jezera bylo osídlené už v nejstarší minulosti. Na jednom z návrší nad jezerem vznikla pozdně antická opevněná lokalita, jejíž obyvatelé pohřbívali své mrtvé na pohřebišti pod kopcem. V sedmém století tam začali mrtvé ukládat nově příchozí Slované, kteří časem dali na skále základy středověkému hradu. Na ostrově uprostřed jezera dodnes stojí kostelík, jehož základy se datují již do 12. století. Je více než pravděpodobné, že se uprostřed jezera nacházela již pohanská svatyně. Ostatně není divu, že tato malebná oblast přitahovala pozornost již v dávné minulosti.

Co dalšího objevovat u Bledského jezera zjistíte v našem průvodci po Bledu.

Mapa – kam se vydat za archeologií

Zjistěte v mapě, kde které archeologické naleziště najdete a naplánujte si, která navštívíte.

Slovinsko má co nabídnout nejen milovníkům přírody, ale i zájemcům o památky a historii. Oba zážitky lze navíc skvěle propojit. Archeologická naleziště často najdete na přírodně velmi zajímavých místech. Můžete tak spojit turistiku s odkrýváním bohaté slovinské historie.

Viděli některý z našich tipů a máte zajímavé zážitky? Navštívili jste nějaká další historická místa ve Slovinsku? Nebo se chcete na něco zeptat? Dejte nám vědět do komentářů.

O autorovi

Soňa Hendrychová

Soňa Hendrychová

Archeoložka a nadšená cestovatelka po Slovinsku. Na své toulky po přírodních i kulturních památkách Slovinska nikdy nezapomene vzít svého australského ovčáka. Studuje slovinštinu. O svých výletech píše cestovatelský blog nejen ze Slovinska.

Komentáře

    Přidat komentář

    Odeslání komentáře souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů.

    Close